reklama

Můj Bůh je pitbull, ale i přesto mi občas rupnou nervy

Ti, kteří zvířata nemají, ale moc by chtěli, si soužití s nimi představují jako samé mazlení a bezpodmínečnou lásku. Vím to, protože jsem k nim patřila a částečně to tak samozřejmě je. Jenže mezi mazlením a láskou je ještě spousta okamžiků, které jsou plné exkrementů, dezinfikování a sebelítosti.

reklama

Ti, kteří zvířata nemají, ale moc by chtěli, si soužití s nimi představují jako samé mazlení a bezpodmínečnou lásku. Vím to, protože jsem k nim patřila a částečně to tak samozřejmě je. Jenže mezi mazlením a láskou je ještě spousta okamžiků, které jsou plné exkrementů, dezinfikování a sebelítosti.

Pokud vás jako sebekritického a milujícího člověka taky někdy napadne, že by vašemu milovanému zvířeti bylo možná lépe jinde nebo jste si vyčítali, že vám ujely nervy a vzali jste ho utěrkou přes zadek, vzpomeňte si prosím na následující řádky.

To, že píšu blog o zvířatech, ještě neznamená, že mám patent na rozum, a ani to, že jsem reklama na duševní zdraví. Takže zatímco vy čtete, jak moc miluji svou kočku, já na ni ječím, že mi rozbila můj nejoblíbenější porcelánový cupcake. Kočky ale nejsou zdaleka nejčastějším původcem mých výbuchu a nervových zhroucení. Na to je nejlepší Hank. A Pepper je mu zdatně v patách.

Poslední největší epizoda se odehrála potom, co jsme s milovnicí černých koček Gábi (Černé štěstí) byly rozvážet po útulcích granule. Nebyl to zrovna nenáročný den. Přítel byl navíc na svém rodném Slovensku a já byla na ty naše čtyři Satany (Hank, Pepper, kocour a kočka) sama. Domů jsem přijela až večer. Pepper si zrovna v tu dobu procházela nějakou fází separační úzkosti. Projevovalo se to tak, že při venčení ze sebe vyčůrala dvě kapky, ale jakmile za námi zapadly dveře, totálně zechcala celou chodbu.

Dalo se očekávat, že po celém dni, co jsem byla pryč, na mě bude čekat mokré překvapení. A nějaký ten bobek. A taky že ano. Fajn, s tím se počítalo, dala jsem se do uklízení. Celou dobu mi ale doma něco nesedělo. Jako kdyby někdo něco ukradl, mně to chybělo, ale nemohla jsem přijít na to, co to je.

Když jsem vešla do kuchyně, na židli u jídelního stolu spala Luna. A byla zticha. Ležela takzvaně na sfingu. Když jsem do ní dloubla prstem, ochotně se svalila na bok. Rázem mi došlo, co bylo doma špatně - Luna neběhala v kaluži moči, neřvala na mě, nic nechtěla. Takže byla nemocná. Museli jsme na zvířecí pohotovost. Předtím jsem nakrmila a venčila psy. Pepper nečůrala. Ale říkala jsem si, že jsme do hodinky a půl zpátky a vzhledem k objemu moči na chodbě by už mohla mít prázdnou nádrž.

Na veterině mi řekli, že Luna chytila nějakou virózu. Pan doktor jí napsal léky, já odevzdala půlku výplaty a jelo se domů. To, co mě tam čekalo, nepřeji ani nepříteli. Pepper snad musela vypít celou misku s vodou a ještě si vytáhnout z ledničky Mattonku, protože byla počůraná celá chodba i kuchyň. V tom všem navíc plaval nejhorší produkt průjmu, který jsem kdy ve svém životě plném pokaděných a počůraných zvířat viděla.

Když jsem začala řvát, že se zblázním, Pepper mě přiběhla přivítat. Zařvala jsem néééééé, přičemž Pepper už stála ve svých výtvorech a lekla se tak, že na potřísněné dlažbě uklouzla a ve všem se vyválela. To bylo doprovázeno mým dalším nevěřícným výkřikem. Po něm usoudila, že bude lepší se klidit. A když Pepper usoudí, že je lepší se klidit, běží si přes celý dům lehnout do postele v ložnici.

To už bylo moc i na mě. Svezla jsem do čůránek a průjmu taky a začala hystericky brečet. Měla jsem chuť raději barák zapálit než ho celý uklízet a afektovaný pláč provázely výkřiky jako proč jsem si nepořídila rybičky?! Nicméně... V půl dvanácté večer jsem vytřela a vydezinfikovala podlahu v celém baráku, převlékla peřiny a umyla sebe i Pepper.

Když mi zavolal přítel ze Slovenska, kterého jsem o situaci průběžně informovala, a zeptal se mě, jaký jsem měla den, položila jsem mu to. Musela bych být totiž ošklivá a říct něco jako: Hádej, jak se asi mám, když se po náročném dni musím už podruhé brodit h*vny... Raději jsem si šla konečně lehnout. Pepper za mnou vyskočila do postele a strčila mi čumák pod ruku. Takové jako chrtí promiň. Tak jsem prominula. Za tohle ta neustálá utírací pohotovost asi přece jenom stojí.

Tagy:
Čínské vakcíny? Radši zůstaneme v lockdownu, říkají Vietnamci. Za český dar děkují
Zahraničí

Čínské vakcíny? Radši zůstaneme v lockdownu, říkají Vietnamci. Za český dar děkují

Vietnam přešel do drsného lockdownu. Dosavadní koronavirový premiant se po roce zavřených hranic nevyhnul strmému nárůstu počtu nákaz, uzavřel proto i své hlavní metropole Hanoj a Ho Či Minovo Město. Třebaže v jihoasijské zemi panuje nouze o vakcíny, Vietnamci odmítají čínské preparáty. Raději přetrpí lockdown, než aby se jimi nechali očkovat, řekli lidé oslovení redakcí CNN Prima NEWS. Naopak jsou vděční za vakcíny, které poskytne mimo jiné i Česká republika.

Počítače i obědy pro děti zdarma, méně memorování: Jak chtějí strany změnit školství

Zlepšíme školství. V předvolebních programech to slibují snad všechny strany (kromě ANO, Babišovo hnutí zatím program do sněmovních voleb nepředstavilo). Jak to chtějí partaje udělat? KSČM láká na obědy pro děti zdarma, ČSSD by bezplatně rozdávala počítače a tablety, koalice Spolu chce reformovat vzdělávací programy. Co dalšího by politici chtěli prosadit?

Ne všechny vyvěšení barevných vlajek potěšilo. Je to ponižující, říká k Prague Pride Wolf

Vyvěšením duhové vlajky na pražské Nové radnici vedení města a organizátoři akce zahájili festival Prague Pride. Ten má za cíl mimo jiné přiblížit život leseb, gayů, bisexuálů a translidí (LGBT+). Jedenáctý ročník přehlídky nabídne 135 kulturních, zábavních a vzdělávacích akcí se společným tématem coming out. Vůči konání festivalu se ve facebookovém příspěvku vymezil podnikatel, člen KDU-ČSL a od roku 2014 zastupitel hlavního města Prahy Jan Wolf.

Úřady začaly vydávat nové občanské průkazy s čipem. První den provázely komplikace

Úřady začaly od prvního srpnového pondělí vydávat nový typ občanských průkazů vybavený zabezpečeným čipem s biometrickými údaji. Změnou, která vychází z evropského nařízení, se ztíží možnost doklady padělat a zneužívat. Z důvodu přípravy nebylo od čtvrtka do neděle možné žádat o vydání občanského průkazu a cestovního pasu. O nové občanské průkazy požádalo během dopoledne zhruba 5 800 lidí. Dílčí potíže s jejich vydáváním byly odstraněny.

Slavia se vyhne další válce s Rangers, Sparta může v play-off LM potkat Genk i Šachtar

Fotbalisté Slavie si v případě postupu přes Ferencváros Budapešť zahrají ve 4. předkole Ligy mistrů s vítězem duelu mezi Young Boys Bern a Kluží, přes kterou přešli do skupiny předloni. Pokud Sparta ve 3. předkole vyřadí Monako, utká se v souboji o skupinu s lepším z dvojice Genk – Šachtar Doněck. Rozhodl o tom pondělní los ve švýcarském sídle UEFA v Nyonu.

Krpálkův tchán Kaderka: Že se Lukáš pral s Bartošem? Tomu jsme se hodně zasmáli

Z pozice nejvyšší s radostí i trochou nervů sledoval, jak na olympiádě v Tokiu válí české hráčky, které do domoviny vezou jednu zlatou a stříbrnou medaili. A z pozice tchána prezident českého tenisového svazu Ivo Kaderka pořádně trpěl a pak se ohromně radoval z toho, co předvedl na tatami v chrámu Budókan Lukáš Krpálek. „Přepsal dějiny světového juda,“ říká pro CNN Prima NEWS Kaderka.

Čínu poprvé od Wu-chanu drtí nová varianta koronaviru. Asijské země propadají panice

Čínu zasáhla epidemie, kterou státní média označila za „nejrozsáhlejší od Wu-chanu“. Země, která se pyšní nulovou tolerancí vůči COVID-19, zaznamenala od 20. července více než 200 nových případů spojených s epidemií ve městě Nanking. Tato epidemie začala, když pracovníci letiště, kteří čistili letadlo přilétající z Ruska, měli pozitivní test na koronavirus. Od té doby se vir rozšířil do pěti provincií a nejméně 13 měst včetně hlavního – Pekingu.

reklama

Domácí zpravodajství

Důvěra ve vládu i prezidenta roste. Největší podpoře se ale těší starostové

Důvěra Čechů v ústavní instituce se v červenci meziměsíčně zvýšila. Prezidentovi a vládě důvěřuje shodně 37 procent lidí, zatímco v červnu byla jejich důvěryhodnost o osm, respektive devět procentních bodů nižší. Před rokem ale prezidentovi věřilo 43 procent lidí a vládě 41 procent. Největší důvěru si dál udržují starostové a obecní zastupitelstva, jimž věří přibližně dvě třetiny veřejnosti. Vyplynulo to z červencového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

KOMENTÁŘ: Proč se ČSSD nedostane do Sněmovny a ODS neporazí Babiše

Je léto, politika nikoho stejně nezajímá, řekli si zřejmě šéfové některých partají a odjeli na dovolenou. Není o nich vidu ani slechu. A co dělá premiér Andrej Babiš? Otvírá D1, jezdí do krajů. Navíc ohlásil, že letos zůstane v úřadu i o vládních prázdninách. A potom se opozice diví a fňuká, že nemá v médiích dostatek prostoru a ANO stále kraluje předvolebním průzkumům.

Cestování v době covidové: Vyplníte lejstra, jdete na test, ale nikoho to moc nezajímá

Poletíme? Nebo nepoletíme? A co všechno musíme splnit? Letošní dovolená byla pro všechny jiná než obvykle. Někdo raději kvůli covidu zůstal doma. Kdo se rozhodl vyrazit do ciziny, musel si ohlídat, aby splnil všechna nařízení. Pohlídat si, jak moc riziková je vybraná země, vyplnit lejstra, podstoupit test, stáhnout si aplikaci, stáhnout si QR kód. Jenže zajímá to vůbec někoho?

V armádě umíralo za socialismu i 200 vojáků ročně. V tanku, ale také vlastní rukou

Téměř každý, kdo sloužil v komunistické Československé lidové armádě, se nějakým způsobem dotkl smrti. Před listopadem 1989 umíralo 150 až 200 vojáků základní vojenské služby ročně, v šedesátých letech ještě více. Historikové tuhle temnou kapitolu armády teprve odkrývají. „Kamarád na letišti v Čáslavi si vzal život, protože ho nepustili za snoubenkou,“ vypráví Štefan Rejda, v armádě sloužil v letech 1976 a 1978. Další pamětníci vzpomínají na vojáky utopené v tancích nebo omylem zastřelené.

reklama