Virus ptačí chřipky se může rozšířit na lidi. Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Sledujte bedlivě případy ptačí chřipky u savců, vyzývá generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO). V posledních týdnech totiž výrazně vzrostly obavy, že by se virus mohl rozšířit na lidi poté, co byl v Británii zjištěn jeho výskyt u vyder a lišek.
Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že svět může během tří let čelit druhé pandemii. Hrozba ptačí chřipky se zvyšuje, píše web The Mirror. Nejnovější kmen onemocnění H5N1 se rozšířil z ptáků na savce, byl již zjištěn u vyder, lišek a norků, tvrdí odborníci.
Další epidemie může být za rohem, varuje Červený kříž. Jak se poučit z covidu?
Žádná přírodní katastrofa si v historii nevyžádala tolik obětí, jako pandemie koronaviru. Počet obětí se celosvětově odhaduje na 6,5 milionu. Ve své zprávě to uvádí Mezinárodní Červený kříž (IFCR). Generální ředitel humanitární organizace navíc varoval, že další epidemie může být za rohem a svět na ni není připraven. Představil proto sadu doporučení, kterými by se státníci měli řídit, aby dopady budoucí katastrofy eliminovali. O jakou pandemii by mohlo jít, představitel IFCR nespecifikoval.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na virtuálním brífinku apeloval, aby se ve všech státech začala v tomto ohledu přijímat preventivní opatření. Experti by měli být v pohotovosti všude, kde je zvýšené podezření na výskyt viru.
ČTĚTE TAKÉ: Smutná zpráva z pražské zoo: Zemřelo nejmladší slůně, Amalee podlehla zákeřné nemoci
WHO navíc připravuje pohotovostní plány a jedná s výrobci vakcín pro případ, že by se onemocnění začalo vyskytovat i u lidí. Doposud se virus H5N1 rozšířil na člověka pouze zřídka, a sice v důsledku blízkého kontaktu člověka s uhynulým nakaženým ptactvem.
Největší epidemie v britské historii
Ve Spojeném království byl kmen H5N1 poprvé potvrzen v listopadu, šlo o drůbeží farmu poblíž King's Lynn v Norfolku. Odborníci označují současnou epidemii za největší v historii Spojeného království a je důvodem, proč chovatelé drůbeže přišli o 40 procent svých chovů. Nákaza se posléze rozšířila i na norky na farmě ve španělské Galicii, jak bylo zjištěno v říjnu.
„Pravděpodobnost nákazy lidí lze snížit správnou biologickou bezpečností na drůbežích farmách a tím, že lidé budou dodržovat vládní doporučení vyhýbat se kontaktu s uhynulými nebo umírajícími ptáky,“ uvedl pro The Sun profesor z cambridgeské univerzity James Wood. „Při snižování rizika pandemie u lidí mohou hrát důležitou roli také systematické změny v mezinárodním zemědělství, včetně celosvětového zákazu chovu norků,“ doplnil.
Podle údajů Britské agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) bylo od prosince devět testovaných savců pozitivních na ptačí chřipku. Konkrétně šlo o pět vyder a čtyři lišky. Zvířata pravděpodobně pozřela uhynulé volně žijící ptáky infikované virem.
