Sledujte bedlivě případy ptačí chřipky u savců, vyzývá generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO). V posledních týdnech totiž výrazně vzrostly obavy, že by se virus mohl rozšířit na lidi poté, co byl v Británii zjištěn jeho výskyt u vyder a lišek.
Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že svět může během tří let čelit druhé pandemii. Hrozba ptačí chřipky se zvyšuje, píše web The Mirror. Nejnovější kmen onemocnění H5N1 se rozšířil z ptáků na savce, byl již zjištěn u vyder, lišek a norků, tvrdí odborníci.
Generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus na virtuálním brífinku apeloval, aby se ve všech státech začala v tomto ohledu přijímat preventivní opatření. Experti by měli být v pohotovosti všude, kde je zvýšené podezření na výskyt viru.
ČTĚTE TAKÉ: Smutná zpráva z pražské zoo: Zemřelo nejmladší slůně, Amalee podlehla zákeřné nemoci
WHO navíc připravuje pohotovostní plány a jedná s výrobci vakcín pro případ, že by se onemocnění začalo vyskytovat i u lidí. Doposud se virus H5N1 rozšířil na člověka pouze zřídka, a sice v důsledku blízkého kontaktu člověka s uhynulým nakaženým ptactvem.
Největší epidemie v britské historii
Ve Spojeném království byl kmen H5N1 poprvé potvrzen v listopadu, šlo o drůbeží farmu poblíž King's Lynn v Norfolku. Odborníci označují současnou epidemii za největší v historii Spojeného království a je důvodem, proč chovatelé drůbeže přišli o 40 procent svých chovů. Nákaza se posléze rozšířila i na norky na farmě ve španělské Galicii, jak bylo zjištěno v říjnu.
„Pravděpodobnost nákazy lidí lze snížit správnou biologickou bezpečností na drůbežích farmách a tím, že lidé budou dodržovat vládní doporučení vyhýbat se kontaktu s uhynulými nebo umírajícími ptáky,“ uvedl pro The Sun profesor z cambridgeské univerzity James Wood. „Při snižování rizika pandemie u lidí mohou hrát důležitou roli také systematické změny v mezinárodním zemědělství, včetně celosvětového zákazu chovu norků,“ doplnil.
Podle údajů Britské agentury pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) bylo od prosince devět testovaných savců pozitivních na ptačí chřipku. Konkrétně šlo o pět vyder a čtyři lišky. Zvířata pravděpodobně pozřela uhynulé volně žijící ptáky infikované virem.