Pivovary pracují na omezení spotřeby vody při výrobě piva
Intenzivní bouře, v posledních letech i tornáda, taky vysoké teploty a extrémní sucho. Klima v Česku se mění a to má zásadní vliv na zdejší krajinu. Experti upozorňují, že třeba z jižní Moravy by se v průběhu let mohla stát vyprahlá země stejně jako na Sahaře. Současně poukazují na nutnost zadržovat dešťovou vodu v krajině. O pomoc s dodávkami pitné vody už i letos začaly žádat první české obce. A vysoké teploty a nedostatek srážek mají za následek i vysoké riziko požárů, před kterými aktuálně varují meteorologové.
Česká republika je v podstatě jakousi střechou Evropy. Srážky, které tady spadnou, odtečou jinam. Riziko sucha je tedy v Česku vyšší než v okolních státech. Prohlásila to proděkanka Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, Kateřina Černý Pixová v Novém dni, kde si připomněli světový Den sucha. Kromě zmiňované jižní Moravy se nedostatek vody v krajině aktuálně týká oblastí napříč celou zemí. Dopady sucha zatím odborníci neregistrují v horách v pohraničí.
Srážky suchu nezabrání
Situaci výrazně neovlivní bouřky ani občasné přeháňky. „Je vyšší teplota a zároveň dochází k delším obdobím bez srážek a potom máme období, kdy intenzivně prší, ale naše krajina není připravená tu vodu zadržet a potom ji v období sucha využívat,“ vysvětlila Černý Pixová, proč se na srážky nelze spolehnout. Ideální by podle expertky bylo, kdyby pršelo každou noc a přes den svítilo sluníčko.
Důležité jsou prý i jarní srážky, nicméně dodává, že závlaha je důležitá v průběhu celého roku. Tedy i v zimě, kdy se ale v posledních letech netvoří bohatá zásoba sněhu.
„Tudíž potom, když máme období sucha během jara, kdy potřebují zemědělci vláhu na polích, tak vlastně není z čeho brát, protože voda prostě na horách není.“
Zadržování vody v krajině
Uplynulá desetiletí českou krajinu výrazně změnila a bohužel, co se vody v ní týče, k horšímu. Vznikla rozlehlá pole. Z těch je velmi brzy sklizena úroda a orná půda dál zůstává bez porostu, který by ji chránil před vysokými teplotami a tím i před vysycháním. Z krajiny zmizely mokřady, remízky a další prvky, které dokáží zadržet vodu. Tím se mimochodem podle Kateřiny Černý Pixové citelně degradovala kvalita půdy. Odhaduje se, že se jedná až o dvě třetiny orné půdy u nás. „A půda je největší zásobárnou vody, která vůbec může být. Pokud je půda zdravá, tak má velké absorpční vlastnosti a dokáže vlastně tu půdu, tu vodu zadržet sama v sobě.“
Stav hladiny povrchových vod v ČR v červnu 2022 Zdroj: ČHMÚ
Stav hladiny podzemních vod v ČR v červnu 2022 Zdroj: ČHMÚ
Stav hladiny povrchových vod v ČR v červnu 2022 Zdroj: ČHMÚ
Stav hladiny podzemních vod v ČR v červnu 2022 Zdroj: ČHMÚ
Klíčem je návrat k přirozenosti
Podle Kateřiny Černý Pixové je klíčové obnovení zmiňovaných mokřadů, tůní i remízků. A nejen to.
„Zavařili jsme si v tom, že jsme napřimovali vodní toky, vybetonovali jejich koryta, takže je nutné zase podporovat revitalizaci těch vodních toků, aby nám hezky meandrovaly, aby to nebyl ten rovný pruh, který vlastně umožní rychlý odvod vody,“ což je mimochodem důležité i v opačném případě než je sucho – při povodních. „Když budete mít suchou krajinu, přijde vám intenzivní srážka, velmi rychle všechno odteče a potom na soutocích dojde k tomu, že voda bude dělat problém i tady v Praze.“
Pomoci může každý z nás
Spotřeba vody je v Česku, jak říká Kateřina Černý Pixová, relativně nízká. Doporučuje ale vodu recyklovat, dokud to jde. Dalším způsobem, jak se zapojit do boje se suchem, je třeba zachytávání dešťové vody na zahradách. Naopak velké nádrže nás prý před suchem neuchrání.
„Je potřeba se soustředit na spíše drobné prvky v krajině a udržet vodu přímo tam, kde spadne. Ne ji soustřeďovat do velkých nádrží. Bude možná potřeba závlaha i zemědělské půdy. A stěhovat vodu z velké nádrže zpátky do polí by bylo neskutečně drahé a náročné,“ říká Černý Pixová.
V obcích dochází pitná voda ve studnách
„Kvůli suchu už se i letos začaly české obce obracet na Správu státních hmotných rezerv se žádostí o poskytnutí cisteren s pitnou vodou. K dispozici už ji dostala Jesenice na Rakovnicku,“ řekl ČTK předseda SSHR Pavel Švagr.
„Data s nimiž přišli vědci, kteří pracují na projektu Intersucho, říkají, že deštivé počasí na začátku června na většině území Česka dokázalo doplnit v půdě do jednoho metru vodu na normální či jen mírně podnormální úroveň,“ vyplývá dále z dat podle ČTK. Zasažené suchem nicméně zůstávají Podkrkonoší, střední Polabí a východní část Středočeského kraje. Jarní sucho bylo příliš dlouhé a výrazné na to, aby se za krátkou dobu podařilo díky srážkám doplnit vodu v řekách. Drtivou většinu vody vsákla půda a rostliny v ní.
Asfalt jako horká kaše aneb Z dějin české Sahary 1911 a 1947, kdy vedra zabíjela
Teplota stoupá a stoupá, asfalt se již podobá horké kaši, Sahara se stěhuje do Evropy i do Prahy. Tak líčil československý deník Práce v červenci 1947 nekonečnou vlnu veder, která v hlavním městě začala již počátkem června. Podobně dramatický průběh měla i staletá vedra v roce 1911. Současná tropická horka už katastrofy z let 1911 a 1947 nemohou překonat.
Klimatické změně nezabráníme
Připravit bychom se prý měli na delší období sucha a s ním související další změny klimatu. Zvykat si zřejmě budeme muset na vyšší teploty nebo intenzivnější srážky a další extrémní jevy v počasí.
A změna zřejmě není tak daleko, jak by se nám líbilo. Český hydrometeorologický ústav už několik let po sobě každoročně varuje před rizikem požárů. Nejinak tomu bylo i na letošní Mezinárodní den sucha. Až do pondělního rána platí výstraha před požáry v celé zemi. „V severozápadní polovině Čech, kde je právě to sucho dlouhodobě nejvyšší, tak při vydávání se do lesa, například na sběr hub, buďte opravdu opatrní a nerozdělávejte oheň, protože opravdu vegetace je zde vyschlá,“ varoval diváky CNN Prima NEWS meteorolog Josef Hanzlík.
Výstraha ČHMÚ před požáry platí do pondělního rána Zdroj: chmi.cz
Výstraha ČHMÚ před požáry platí do pondělního rána Zdroj: chmi.cz
