Vědci bijí na poplach: Imunita po covidu nemusí chránit před novou mutací z Afriky
Mutace koronaviru zjištěná v Jihoafrické republice představuje „významné riziko opětovné infekce“. (IIustrační foto) Zdroj: Pixabay
Mutace koronaviru, která se objevila v Jihoafrické republice, podle vědců představuje „významné riziko opětovné infekce“. Znamená to, že i lidé, kteří COVID-19 prodělali, se pravděpodobně mohou znovu nakazit i po dobu, kdy by měli mít ještě imunitu. Jihoafrická mutace tak zároveň vyvolává obavy ohledně účinnosti vakcíny. Informovala o tom agentura AFP.
Nové mutace koronaviru, kterých se v posledních týdnech objevilo hned několik, vyvolaly obavy, zda nebudou nebezpečnější než původní varianta a zda proti nim budou chránit vyvinuté vakcíny. Rozdíl spočívá v takzvaném spike proteinu, který umožňuje viru zachytit se na lidských buňkách, a proto hraje klíčovou roli při šíření infekce.
Čtěte také
Odborníky znepokojuje zejména varianta koronaviru nazývaná 501.V2, případně 501Y.V2, která má hned několik mutací spike proteinu a která se vyskytuje v Jihoafrické republice či Brazílii. Nejnebezpečnější z nich pak má být mutace známá jako E484K.
Vědci v nové studii na jihu Afriky testovali právě tuto variantu. Zaměřili se na krevní plazmu pacientů vyléčených z nemoci COVID-19 a zjistili, že nová mutace odolá i neutralizujícím protilátkám, které se v těle nakaženého vytvářejí. Výzkumníci ale upozornili, že je zapotřebí dalšího výzkumu. Jiné studie naznačují, že na takzvanou britskou mutaci je současné očkování stále účinné.
Významné riziko opětovné infekce
„Ve studii ukazujeme, že linie 501Y.V2, která obsahuje devět mutací spike proteinu a která se v Jihoafrické republice během druhé poloviny roku 2020 rychle rozšířila, je do značné míry odolná vůči neutralizujícím protilátkám, jež vyvolala nákaza dříve se šířícími variantami,“ uvedli autoři.
Zároveň upozornili na nebezpečí, které z toho plyne. „I přes velký počet lidí, kteří se už celosvětově nakazili virem SARS-CoV-2, a tak se předpokládá, že mají určitou míru imunity, představují nové mutace, jako je 501Y.V2, významné riziko opětovné infekce,“ doplnil tým vědců s tím, že krevní plazma od uzdravených pacientů, která se dosud využívala při léčbě, už nemusí tolik pomáhat.
Trevor Bedford z výzkumného střediska Freda Hutchinsona v Seattlu pak na Twitteru uvedl, že pokud se výsledky jihoafrické studie potvrdí, bude zřejmě nutné upravit virový „kmen“, na který je vyvíjena vakcína, a to ještě do konce letošního roku. Nová mutace by se podle něj mohla v následujících měsících rozšířit do celého světa.
Podle Jamese H. Naismitha, ředitele zdravotnického centra Rosalind Franklin Institute v anglickém Oxfordshiru, nejsou zjištění „dobrou, ale ani neočekávanou zprávou“.
Čtěte také
Eliška přišla do CNN Prima NEWS jako stážistka a aktuálně tvoří zpravodajství obsah jak z domácího, tak zahraničního dění. (eliska.mikova@iprima.cz)
