Ani přeplněné útulky, které se, stejně jako kastrační programy, potýkají kvůli množství toulavých koček s nedostatkem financí, nejsou pro některé majitele „venkovek“ motivací ke kastracím. Podle některých je to proti přírodě, některým je to pak úplně jedno s tím, že příroda nebo auta se postarají. Jaké jsou dopady nekastrování přemnožených koček na přírodu i na jejich vlastní populaci?
Záchranné stanice fungující pod Českým svazem ochránců přírody (ČSOP) přijaly v roce 2019 1772 pokousaných volně žijících zvířat. 2/3 z nich měly na svědomí kočky. Jde přitom jen o zlomek živočichů, podle studie americké bioložky Jennifer L. McDonald nosí kočky domů jen jednu třetinu svých úlovků. To, kolik živočichů uloví toulavé kočky, už se mohou odborníci jen dohadovat. Je třeba říci, že tito volně žijící živočichové nedoplatili na existenci koček, ale na odpor lidí ke kastracím. Kočky se pak nekontrolovatelně množí a mají nezanedbatelný vliv na naši biodiverzitu. Nemá problém ulovit malé zajíčky, plazy, mláďata ježků nebo ptáky.
Právě kolem ptactva se rozšířil mýtus, který říká, že kočky loví pouze nemocné jedince. „Ten zdravý by přece uletěl.“ Jenže opak je pravdou. „Největší dopad mají kočky na ptáky v době hnízdění a vyvádění mláďat, kdy se krajinou pohybuje velký počet mladých, nezkušených jedinců, kočka ale dokáže ulovit i jejich dospělé a zdravé rodiče, když se v době krmení věnují sběru potravy a nedávají dostatečně pozor na okolí,“ vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Přesné statistiky neexistují, ale odborníci na základě získaných informací odhadují, že venkovní či toulavé kočky uloví jednoho ptáka týdně. „Pokud je v Česku milion koček, je to 52 milionů zabitých ptáků ročně. Počet koček i počet zabitých ptáků je tedy mnohem vyšší, než by odpovídalo přirozenému stavu,“ doplňuje Vermouzek.
Proti přírodě nebo proti kočkám?
I přes doporučení mnoha veterinářů si stále řada lidí myslí, že kastrace je proti přírodě. A to i přesto, že nekastrované kočky, které se nekontrolovatelně množí, mezi sebou přenáší nemoci, nedostává se jim řádné (nebo vůbec žádné) péče a pokud neuhynou kvůli špatnému zdravotnímu stavu, může se jim stát osudným auto nebo sousedův pes. Kastrace přitom v první řadě pomáhá právě kočkám samotným. Nejen, že zabrání neustálému přibývání bezprizorních koťat, jejichž život končívá tragicky, ale také jsou prevencí zánětu dělohy a nádorů na mléčné žláze a vaječnících.
Odpůrci kastrací argumentují tím, že se příroda postará, s tím ale nesouhlasí ředitelka kastračního programu Feliti Alena Pávková. „Chtít po přírodě, aby se s tím vypořádala sama, s něčím, co zavinil člověk, jeho arogance, lhostejnost a hloupost, je hodně troufalé. Myslím, že naše příroda má už tak hodně starostí i bez koček. Navíc příroda už začala úřadovat a dnes vlastně ani nemáme čtyři roční období, takže kočky se budou množit nejen na jaře, ale i na podzim a za pár let třeba čtyřikrát do roka.“ Kastrace je proto podle Pávkové nejšetrnějším a nejúčinnějším řešením současné situace.
„Když budeme kočky kastrovat, tak vymřou,“ říká další z argumentů, které zaznívají v diskuzích o kastracích. To vyvrací veterinářka Martina Načeradská, která se právě na kočky specializuje. „Tím, že budeme systematicky kastrovat kočky, které se nechají chytit, rozhodně nemůže dojít k jejich vyhubení. Je tu totiž i procento koček, které se chytit nenechá a tudíž ani nebude kastrované a bude se dál množit,“ vysvětluje veterinářka. Dojít do stavu, kdy budou kastrované všechny toulavé a venkovní kočky je proto podle ní nemožné.