Zdražování má svůj strop
Máme za sebou největší vlnu zdražování potravin v novodobé historii. To tvrdí řada odborníků. Zdražovat se podle ekonomů bude i nadále, ale pomaleji. Ceny před válkou na Ukrajině nebo dokonce před pandemií koronaviru jsou podle nich ale už minulostí.
Máslo, pečivo, maso. Všechny tyto položky zdražily o desítky procent a lidé vyšší ceny vnímají velmi citlivě. „Zdražilo všechno. Maso, sýr, všechno šlo nahoru,“ říká v anketě CNN Prima NEWS jeden z respondentů.
Největší fázi zdražování máme ale podle některých ekonomů za sebou. „V co můžeme doufat, a to se také nejspíše stane, že ty ceny potravin už tolik neporostou,“ říká agrární analytik Petr Havel. „Musely by ceny, hlavně ceny dovážených surovin, dál stoupat jako plyn a energie, což v tuhle chvíli není ten konsenzuální scénář,“ míní ekonom Miroslav Singer.
Jiní ekonomové naopak předpovídají další zdražování potravin o desítky procent. Jejich výrobu prý ještě více ovlivní ceny energií a hnojiv. „Rusko je klíčový dodavatel hnojiv a k výrobě hnojiv potřebujete plyn, který je teď na šestnáctinásobku své ceny. To se pochopitelně může promítnout do dalšího dramatického zdražování, ať už to jsou obiloviny, mléčné výrobky nebo masné produkty,“ říká pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Je nebezpečí, že ceny budou ještě dále růst, čím blíže budou mít k pšenici a čím více v nich bude obsažena nějaká energie, to znamená nejméně tepelně zpracované potraviny,“ vysvětluje hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.
Že by se ceny potravin měly snížit, ekonomové nepředpokládají. Prý tak už můžeme zapomenout na loňské ceny, kdy byl bochník chleba za 29 korun a kostka másla za 32 korun. „Spíše se bude dále zdražovat, ale už mírnějším tempem než tempem letošního roku,“ dodává Kovanda. Ustálení cen pak ekonomové očekávají až za dva roky, tedy v roce 2024.
