Covid má v Česku stále mladší oběti. (Ilustrační foto) Zdroj: AP
Průměrný věk lidí, kteří zemřeli v souvislosti s covidem, je letos o dva roky nižší než u loňských obětí. Mladších než 70 let je pětina z asi 13 000 obětí epidemie, loni to bylo 16 procent ze zhruba 12 000. Vyplývá to ze zveřejněných údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Důvodem může být takzvaná britská mutace, která je nebezpečnější, i částečná ochrana osmdesátníků očkováním.
V loňském roce byla polovina zemřelých starších 80 let, další třetina lidé od 70 do 79 let, nad 60 let pak dohromady 95,7 procenta. Podobný byl podíl zemřelých nad 60 let i v necelých prvních třech měsících letošního roku, bylo to 94,8 procenta. Lidí nad 80 let bylo mezi zemřelými o sedm procentních bodů méně, o téměř čtyři procentní body více bylo sedmdesátníků a o tři procentní body více bylo lidí ve věku 60 až 69 let.
Hrozí nejhorší měsíc od začátku pandemie. Počet úmrtí na koronavirus atakuje pět tisíc
Od začátku epidemie koronaviru zemřelo v Česku 25 760 lidí s prokázanou nákazou, tento měsíc eviduje ministerstvo zdravotnictví prozatím 4 959 úmrtí. Letošní březen tak brzy překoná dosud nejtragičtější loňský listopad, kdy si epidemie vyžádala 4 974 lidských životů. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Lékaři z oddělení pečujících o pacienty s covidem upozorňují už zhruba od poloviny února na to, že do nemocnic směřují a častěji v nich i umírají mladší pacienti než dříve. Od začátku března umíralo v průměru více než 193 lidí denně, v deseti z prvních 25 březnových dní pak bylo obětí více než 200. Nejvíce zemřelých data o úmrtích, která se ale často později doplňují, hlásí letos z 8. března, kdy to bylo 234 lidí.
Převládá nakažlivější a smrtelnější britská mutace
Od prosince se v Česku šíří britská mutace koronaviru, v současné době už je jeho převažující formou. Podle studie v časopise British Medical Journal má smrtnost, tedy pravděpodobnost úmrtí při nakažení, o 64 procent vyšší než původní varianta koronaviru. Vážné průběhy nemoci mají častěji než loni mladší a zdravější lidé.
Loni v prvních měsících epidemie byli častými oběťmi koronaviru lidé žijící v lůžkových zařízeních sociální péče. První byl 22. března 95letý muž, který žil v jednom z pražských domovů pro seniory, zemřel v Nemocnici Na Bulovce. Případů nákazy tehdy bylo zhruba 1 100.
Zaměstnanci a obyvatelé domovů pro seniory a dalších podobných zařízení byli spolu se zdravotníky mezi prvními, kdo se mohli nechat začátkem letošního roku proti covidu očkovat. Od poloviny listopadu se tamní zaměstnanci pravidelně testovali antigenními testy.
PES je nejnižší od října. Vláda ale schválila lockdown i přes Velikonoce
Protiepidemické skóre PES kleslo na 56 bodů, to je nejnižší hodnota od začátku října. Zároveň v pátek testy odhalily 7 654 případů covidu, což je nejméně za všední den od začátku února. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Systém PES, kterým se dříve vláda řídila při vyhlašování opatření proti šíření koronaviru, se před Velikonocemi dočká změn. V nemocnicích bylo 7 858 pacientů s covidem, z toho 1 845 ve vážném stavu.
Na konci ledna ředitel ÚZIS Ladislav Dušek řekl, že se tam nakazily řádově už jen desítky lidí. V polovině března o tom, že se ohniska v těchto zařízeních prakticky nevyskytují, hovořila na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví také pověřená hlavní hygienička Pavla Svrčinová.
Plně proočkováno je přes 40 procent seniorů nad 80 let
Od poloviny ledna se mohou nechat očkovat také lidé starší 80 let, kteří žijí mimo tyto domovy. Podle čtvrtečních dat o očkování dostalo alespoň jednu dávku přes 277 000 z nich, což je téměř 63 procent lidí z této věkové skupiny. U 178 000 z nich bylo očkování ukončeno podáním druhé dávky, proočkováno plně je tak přes 40 procent obyvatel starších 80 let.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v polovině března mluvil o tom, že v této věkové skupině ubývá díky očkování úmrtí i vážných stavů vyžadujících hospitalizaci. Postupně přibývá také očkovaných mezi 70 až 79 lety, kteří se mohou registrovat od začátku března. Podle posledních čísel jich má zhruba třetina alespoň jednu dávku.
