Energetická krize v Česku
Příspěvek na energie v připravovaném úsporném tarifu, který má domácnostem pomoci snížit účty za elektřinu a zemní plyn, bude nejvýše 20 tisíc korun na jedno odběrné místo. Příspěvek bude dotací ze státního rozpočtu ve prospěch obchodníků s plynem a elektřinou, kteří o tuto dotaci posléze sníží zákazníkovi z řad domácností účet nebo zálohy. Budou to muset zřetelně uvést ve vyúčtování. Jak přesně bude příspěvek vypadat a komu se bude vyplácet, rozhodne až vláda svým nařízením. Stojí to ve vládním návrhu novely energetického zákona, který už kabinet předložil poslancům.
Předlohu projednají poslanci ve čtvrtek 14. července. Na tento den už je svolaná mimořádná schůze a poslanci mají návrh schvalovat ve stavu legislativní nouze. Můžou ho tedy schválit během jednoho dne včetně případných pozměňovacích návrhů.
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
„Cílem navrhované právní úpravy je snížit cenu elektřiny a zemního plynu konečným zákazníkům při mimořádných tržních situacích,“ píše vláda v důvodové zprávě. V takové mimořádné situaci se podle kabinetu nyní české domácnosti nacházejí. Mimořádnou tržní situací se podle vlády rozumí stav, kdy se podstatná část občanů dostává do finančních potíží kvůli vysokým cenám energií, a tento stav není možné řešit třeba sociálními dávkami.
Kdo na něj bude mít nárok?
Komu přesně bude příspěvek náležet, určí až vláda svým nařízením. Navrhovaný zákon jí tuto pravomoc svěřuje. Skupina podpořených zákazníků se bude odvíjet podle distribuční sazby, spotřeby plynu a případně dalších podmínek. Návrh hovoří o zákazníkovi, nikoli o spotřebiteli.
Příspěvek je určený na platbu za plyn nebo elektřinu, kterou obchodník dodá na odběrné místo zákazníka v domácnosti. Stejně tak vláda svým nařízením vymezí výši příspěvku, který ze státního rozpočtu poputuje obchodníkům. Nicméně podle důvodové zprávy bude koncovým příjemcem příspěvku zákazník.
Ceny paliv klesly o haléře, mělo to přitom být o koruny. Kdy natankujeme levněji?
Ceny benzínu a nafty na začátku prázdnin klesly. Ovšem ne o tolik, o kolik bychom si představovali. Zatímco podle cen na světových trzích by to mělo být o koruny, ve skutečnosti jsou to jen haléře. Navíc jsme se podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měli od prvního července dočkat zlevnění také kvůli zrušení povinnosti přimíchávat do pohonných hmot biosložku. I toto vládní rozhodnutí se ale, zdá se, minulo účinkem.
Příspěvek by neměl podléhat zdanění a bude osvobozený podle zákona od daní z příjmů. Návrh počítá s tím, že příspěvek na elektřinu a plyn se nebude započítávat do příjmů pro účely související s výplatou sociálních dávek a naopak se na něj bude v této souvislosti hledět, jako kdyby ho domácnost zaplatila sama.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) již dříve řekl, že úsporný tarif se nebude vztahovat na víkendové nemovitosti. Vláda nechce ani podporu tarifů, které v sobě zahrnují dobíjení elektromobilů. Pro plynové kotelny v bytových domech nebo dálkové dodávky tepla z tepláren stát počítá s jinou podporou.
Na pomoc firmám a domácnostem pro nadcházející topnou sezónu vyhradí vláda 66 miliard korun. Kromě úsporného tarifu chce pro firmy i domácnosti odpustit poplatek na podporu obnovitelných zdrojů.
