Švédsko a Finsko v NATO
Finsko se už desítky let připravuje na potenciální útok z Ruska. V rozhovoru pro agenturu Reuters to prohlásil velící náčelník finských obranných sil a generál Timo Kivinen. Ten mimo jiné popisuje, jak jsou Finové na takový konflikt vybavení a čím můžou přispět svým spojencům, když budou přijati do Severoatlantické aliance (NATO).
„Systematicky jsme naši vojenskou obranu vytvořili přesně pro ten typ bojů, který aktuálně probíhá na Ukrajině, tedy s masivním užitím bojové síly, obrněných sil a také letectva,“ sdělil Reuters Kivinen. Generál a náčelník finské obrany poznamenal, že takto se Finové připravují už desítky let. S Ruskem totiž mají své zkušenosti.
Velmi proslulá je v tomto ohledu tzv. Zimní válka mezi lety 1939 až 1940, kdy obří Sovětský svaz s takřka nevyčerpatelnou zásobou lidí napadl podstatně menší a méně početné Finsko. To však pod taktovkou tehdejšího hlavního velitele a národního hrdiny Carla Gustava Emila Mannerheima předvedlo impozantní obranu, na které sovětské síly značně krvácely. SSSR válku oficiálně nakonec vyhrál, ale jednalo se o těžké Pyrrhovo vítězství, když za obrovské ztráty získal jen nepatrnou část území, ačkoliv si Sověti původně malovali, že Finsko kompletně dobydou.
Kivinen připomíná, že nyní jsme svědky podobného konfliktu, když podstatně větší a početnější Rusko napadlo Ukrajinu. „Ukrajina se ukazuje jako velmi tvrdé sousto pro Rusko a podobně by tomu bylo i u Finska,“ říká generál.
Ten dodává, že navzdory skvělé výzbroji finské armády je podle něj hlavní devizou jeho sil motivace. „Nejdůležitější obranná linie je ta, kterou máme mezi ušima, což dokazuje i válka na Ukrajině,“ pokračuje Kivinen.
Národ záložáků
Finsko má kolem 5,5 milionu obyvatel. Jeho vojenská síla by ale v případě konfliktu byla velmi značná. Disponuje sice jen 280 tisíci vojáky z povolání, ale dalších 870 tisíc Finů slouží v záloze. Kdyby byl stát či jeho spojenec napaden, mohlo by Finsko povolat velmi rychle do zbraně přes milion cvičených vojáků.
V zemi i nadále platí povinná vojenská služba pro muže, které se nevyhne takřka nikdo. Dokonce ani světoznámí hokejisté, kteří jsou jinak finskou chloubou. Základní vojenské službě se před lety nevyhnul ani kapitán reprezentace a hvězdný centr z NHL Mikko Koivu, ačkoliv oproti některým ruským hokejistům, kteří mají s vojenskou docházkou aktuálně problémy, si Koivu mohl svoji službu „odkroutit“ po částech v době, kdy neměl sezonu.
Finové v uplynulých dekádách skutečně nelenili ani co se týče armádní techniky. Ve velkém nakupovali děla, díky čemuž analytici odhadují, že mají jednu z nejsilnějších artilerií v celé Evropě. Už nyní vydává finská vláda dvě procenta svého HDP na obranu, což většina evropských zemí doposud nečiní, ačkoliv se k tomu zavázala.
Aktuálně řeší nákup nových válečných lodí a snaží se získat americké stíhačky F-35, kterých chce více než 60 kusů. Kromě toho má finská armáda v plánu získat až kolem 2 000 dronů.
Mezitím na hranici s Ruskem buduje obranná postavení, neboť se obává možné agrese. Finské a švédské prohlášení, že země budou usilovat o vstup do NATO, totiž rozhořčily ruského prezidenta Vladimira Putina.
