Turecko požádalo Švédsko a Finsko o vydání 33 osob, které Ankara podezírá z terorismu. Reagovalo tak na dohodu o vstupu těchto dvou zemí do Severoatlantické aliance. Na středeční tiskové konferenci to prohlásil turecký ministr spravedlnosti Bekira Bozdaga. Země oba severské státy dlouhodobě viní z vazeb na Kurdskou stranu pracujících (PKK) a organizaci klerika Fetullaha Gülena, proto se jejich přijetí do NATO snažila blokovat.
Turecko žádá po Švédsku vydání 11 členů PKK a 10 Gülenistů. Od Finska pak chce po šesti osobách z obou uskupení. Zatímco PKK, která od roku 1984 usiluje o vytvoření nezávislého kurdského státu v rámci Turecka, považuje Evropská unie i USA za teroristickou organizaci a s vydáním jejích členů nemají skandinávské státy problém, s Gülenovým hnutím je situace jiná.
V trojstranném memorandu se nicméně Helsinky a Stockholm zavázaly aktivitám PKK zabránit a zároveň nepodporovat Gülenisty ani syrskou kurdskou Stranu demokratické unie (PYD). Obě země navíc slíbily zrušení omezení prodeje zbraní do Turecka.
„Budeme usilovat o vydání teroristů z příslušných zemí v rámci nové dohody,“ citovala turecká televize NTV ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga. Žádost je podle tamních médií prvním testem, zda bude dohoda dodržována.
Finsko a Švédsko svůj záměr připojit se k Severoatlantické alianci oznámily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Všichni členové jejich zájem uvítali, až na Turecko. To původně hrozilo, že bude veškeré žádosti o vstup vetovat – k přijetí nového člena je přitom potřeba jednomyslného souhlasu všech stávajících členů. Po čtyřech hodinách jednání na summitu NATO v Madridu však memorandum, kterým vyjádřilo svůj souhlas, podepsalo.
Boj proti terorismu
„Memorandum se týká tureckých obav, včetně těch ohledně vývozů zbraní a boje proti terorismu,“ vysvětlil novinářům generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Právě boj proti terorismu byl během všech jednání jedním z hlavních témat.
Podpis dohody nicméně nedoprovází jen radostné reakce. Švédská zákonodárkyně kurdského původu Amineh Kakabaveh uvedla, že se jedná o „černý den v historii země“. Podle ní Stockholm Kurdy jednoduše obětoval.
