Vláda se bude kurzarbeitem zabývat v pátek
Vláda bude v pátek znovu projednávat pravidla kurzarbeitu. Koaliční strany se dnes dohodly na jeho podobě. Zkrácenou práci s částí výdělku od státu by mohl povolit jedině kabinet při vážném ohrožení ekonomiky. Lidé by za neodpracované hodiny dostávali 70 procent čistého, nejvýš ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého výdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy. Na webu to uvedlo ministerstvo financí. Kabinet by měl v pátek jednat i o ošetřovném.
Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) doufá, že v pátek vláda návrh pravidel kurzarbeitu schválí. ČTK řekla, že ve středu při koaliční videokonferenci s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) došly ke shodě. Po zmatcích kolem schvalování návrhu z minulého týdne ale nechtěla věc komentovat. Odmítla přiblížit i parametry dohody.
Další pokus o schválení kurzarbeitu na vládě proběhne v pátek v 7:30 ráno. Doufám, že tentokrát už bude úspěšný.
— Jana Maláčová (@JMalacova) September 23, 2020
Podle Schillerové se dnes koalici podařilo dosáhnout „přijatelného kompromisu pro všechny strany“ a cílem je jeho co nejrychlejší projednání. Podle plánu se má opatření zavést od listopadu a má navázat na dočasný program Antivirus.
Dohoda ke kurzarbeitu je upečená, tvrdí Maláčová. Vláda prý návrh večer schválí
Koaliční strany se dohodly na podobě kurzarbeitu. Vláda by měla návrh novely s kurzarbeitovými pravidly schválit dnes večer. Na svém Twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Kurzarbeit má upravit novela o zaměstnanosti z dílny ministerstva práce. Návrh se několikrát měnil. Podle ministerstva financí je v koalici shoda na tom, že opatření by měla aktivovat vždy jen vláda svým nařízením při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví. V novele z minulého týdne byly vyjmenovány také epidemie, kyberútok či přírodní pohroma. Pracovník by mohl doma zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to až rok. Dostával by od státu 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Firma by hradila sociální odvody i za neodpracované hodiny, a to ze 70 procent hrubého. Zdravotní pojištění by se platilo z běžného plného výdělku.
Odbory a zaměstnavatelé už dřív uvedli, že s takovým nastavením nesouhlasí. Odboráři požadovali například vyšší částku od státu. Také komunisté, kteří vládu podporují, zmiňovali 70 procent hrubého. Zaměstnavatelům zas vadilo, že by měli platit sociální odvody i za neodpracovanou dobu. Podle firem to není pomoc.
Úprava ošetřovného podle politiků ANO není potřeba
Ministerstvo práce navrhuje také prodloužit ošetřovné na celou dobu karantény či výuky na dálku a poskytovat ho na děti do 13 let. Nyní se vyplácí zaměstnancům z nemocenského pojištění 60 procent základu příjmu na děti do deseti let po devět dnů, samoživitelkám a samoživitelům na školáky do 16 let pak až 16 dnů. Podle politiků ANO úprava není potřeba, protože karanténa trvá deset dnů a školy se plošně nezavírají.
Ministryně práce navrhla také trvalé snížení platů politiků a soudců. Platová základna politiků odpovídá 2,5 násobku průměrného platu státních zaměstnanců z předminulého roku, u soudců je to trojnásobek. Podle návrhu by to nově měl být dvojnásobek skutečné celostátní předloňské průměrné mzdy. Schillerová v pondělí řekla, že předloží vlastní návrh zmrazení platů ústavních činitelů. Ve středu podle Maláčové na toto téma nedošlo.