Francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě USA Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Představitelé Ukrajiny, Finska a pobaltských států v neděli kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě.
Macron řekl, že Západ by měl předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně NATO, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině. „Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je – jak Putin vždy říkal – strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístění raket, které by mohly ohrozit Rusko,“ řekl Macron v rozhovoru po jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Washingtonu.
Jeho výroky v Kyjevě vyvolaly silnou odezvu. „Někdo chce poskytnout bezpečnostní záruky teroristickému a vražednému státu?“ tázal se na Twitteru šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak uvedl, že svět místo toho potřebuje bezpečnostní záruky od Ruska, které by mělo být hnáno k odpovědnosti. „Civilizovaný svět potřebuje ‚bezpečnostní záruky‘ před barbarskými záměry postputinovského Ruska,“ napsal na sociálních sítích.
Kyjev, který sám usiluje o poválečné bezpečnostní záruky od západních států, odmítl jakékoli návrhy, že by měl být Putin po konfliktu odměněn ústupky, vzhledem k tomu, že agresorem je Rusko, uvedly Financial Times (FT).
Macron podle listu již dříve čelil kritice, že vůči Moskvě není dostatečně tvrdý poté, co například prohlásil, že Západ „by neměl ponižovat Rusko“ kvůli válce, protože i po skončení konfliktu bude stále jeho sousedem.
I Rusko potřebuje své bezpečnostní garance. Macron rýsuje podmínky míru na Ukrajině
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro TF1 během své návštěvy USA prohlásil, že Západ by měl začít formulovat parametry míru na Ukrajině. Podle šéfa Elysejského paláce musí Evropa vzít v potaz i ruské bezpečnostní obavy a v určitých ohledech jim může vyhovět.
Ozvali se i Finové
Bývalý premiér Finska, které v důsledku ruské invaze na Ukrajinu požádalo o členství v NATO, Alexander Stubb, uvedl, že s Macronem zásadně nesouhlasí. „Jediné bezpečnostní záruky, na které bychom se měli zaměřit, jsou v zásadě neruské,“ napsal na Twitteru. „Rusko musí nejprve zaručit, že nebude útočit na ostatní. Teprve pak můžeme začít diskutovat o evropské bezpečnosti,“ dodal.
„Myšlenka, že ruskou invazi na Ukrajinu lze ukončit tím, že Západ poskytne Rusku bezpečnostní záruky, se dostává do pasti Putinova narativu, že Západ a Ukrajina jsou za tuto válku zodpovědné a Rusko je nevinnou obětí,“ řekl FT lotyšský ministr obrany Artis Pabriks.
Macronovy komentáře podle deníku zdánlivě dávají za pravdu Putinovu tvrzení, že NATO se „rozšířilo“ směrem k ruským hranicím tím, že přijalo bývalé sovětské státy a že to byl legitimní důvod pro invazi.
Bývalý generální konzul ČR v Petrohradě Vladimír Votápek před časem pro CNN Prima NEWS řekl, že jakékoli diplomatické machinace s Ruskem nedávají smysl. „Někdo řekne, že Rusko je stát podporující terorismus, jiný to vylepší tím, že v Rusku panuje režim, který je teroristický, ale nikdo neřekne, že Rusko je teroristický stát,“ popsal Votápek a dodal, že je to proto, že v takovém případě platí pravidlo, že se s teroristy nevyjednává a hlavně se s nimi nevede byznys. „Mezi vyspělými zeměmi není vůle udělat radikální řez, oddělit se od Ruska a konečně nad ním zvítězit,“ uzavřel.
