Experti: Minimální důstojná mzda v Česku je 32 438 Kč hrubého. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla letos činit 32 438 korun hrubého. V Praze by to bylo kvůli vyšším nákladům 37 987 korun. Spočítal to tým odborníků z platformy pro minimální důstojnou mzdu. Zohlednil náklady na jídlo, bydlení, oblečení, dopravu, zdraví, vzdělání, mobil, internet i menší rezervu. Proti loňsku se částky zvedly o 3,1 procenta.
Podle statistického úřadu letos průměrná hrubá mzda za první tři čtvrtletí činila 34 611 korun. Mediánový výdělek, na který nedosáhne polovina lidí, se ve třetím kvartále dostal na 31 183 korun. Minimální mzda je nyní 14 600 korun, od ledna se zvedne na 15 200 korun.
„Minimální důstojná mzda je vyšší než mediánová mzda. To znamená, že na ni většina zaměstnanců nedosáhne,“ uvedl ekonom Jan Bittner z platformy. Poukázal i na rozdíl výdělků mužů a žen v Česku. Zatímco většina mužů spočítanou minimální důstojnou mzdu má, většina žen pobírá méně. Minimální mzda pak nedosahuje ani poloviny důstojného příjmu, dodal Bittner.
Hranice důstojné mzdy má umožnit malé úspory
Víc než dvě desítky odborníků na sociální problematiku, ekonomů, sociologů a politologů pracovaly na konceptu minimálního důstojného výdělku od roku 2016. Při výpočtech experti vycházeli z údajů statistického úřadu, ministerstev i dalších institucí. Počítali odměnu za práci na plný úvazek pro člověka, který živí ještě další osobu – dítě či dospělého. Poprvé částku zveřejnili pro rok 2019. Loni činila 31 463 korun hrubého, v Praze pak 36 850 korun.
Čeká nás zvyšování nezaměstnanosti i výdělků, tvrdí ČNB. Jak poroste průměrná mzda?
Podle České národní banky nás ani v příštím roce nečeká příliš příznivý ekonomický vývoj. Zatímco letos o přežití bojovali především drobní a střední podnikatelé, v roce 2021 se budou o živobytí obávat zaměstnanci. O práci by mohlo přijít až 150 tisíc lidí. Zato ti, kteří si zaměstnání udrží, se mohou těšit na vyšší výdělky. Vyplývá to z aktuální zprávy o inflaci, kterou naše centrální banka vydala v pátek.
Nejvíc za poslední rok stouply výdaje na jídlo, a to o 3,6 procenta. Částka za potraviny na měsíc a také za obědy v závodní jídelně či restauraci v pracovních dnech činí 5 747 korun, loni 5 550 korun. Na bydlení tým počítal s náklady, které stanovuje ministerstvo práce pro výplatu dávek. V Praze tak bydlení může stát 12 205 korun a jinde 8 380 korun. Oblečení a obuv vyjdou měsíčně v průměru na 1132 korun, doprava na 1 680 korun, mobil, internet a koncesionářské poplatky na 1 353 korun a zdraví a hygiena na 1 028 korun. Na volný čas a vzdělávání, tedy na školní družinu a jeden kroužek pro dítě a kurz pro dospělého, kino, koncert či divadlo jednou až dvakrát do měsíce a jednou za rok tuzemskou dovolenou je z měsíčního příjmu potřeba 2 891 korun. Úspory na mimořádné výdaje a na důchod dosáhly pak 3 292 korun.
Expertní tým bral v potaz základní potřeby. Do výpočtu zahrnul jen běžné výdaje. Kvůli covidové epidemii vzorec neměnil, její dopady považuje za dočasné.
Podle sociální antropoložky Lucie Trlifajové je minimální důstojný výdělek s možností malých úspor důležitý zvlášť v dobách krize. Lidé při poklesu příjmu mohou mít rezervu. „Domácnost je schopna reagovat na krátkodobý výpadek. To znamená nižší zátěž pro stát,“ podotkla Trlifajová. Dodala, že minimální důstojnou mzdu nemívá ani nižší střední třída ve velkých městech, tedy třeba pracovníci v kultuře či pohostinství. Nedosáhnou na ni ani zaměstnanci v sociálních službách.
