Není to pořádně ani letadlo, ani loď. Je to zkrátka kaspická mořská příšera. Tak popisují místní tzv. Ekranoplan, hybrid letadla a lodě, který vyvinuli v tehdejším Sovětském svazu. Existuje jediný „exemplář“.
Na pláži ruského města Derbent leží, napůl na břehu, napůl ve vodě, ohromný objekt, který na první pohled vypadá jako havarované letadlo. Jenže tento objekt nehavaroval a nejde ani o letadlo. „Kaspická mořská příšera“ má zvláštní příběh, který začal před více než 55 roky, v 60. letech minulého století v bývalém Sovětském svazu. Příšera se nachází 1 730 kilometrů jihovýchodně od Moskvy na břehu Kaspického moře ve městě, které má 124 tisíc obyvatel a je nejjižnějším v celé zemi.
Budoucnost letectví má mít tvar písmene V. Koncept letounu absolvoval úspěšné testy
De Havilland Comet, Boeing 747 nebo Concorde. Všechny tyto letouny přinesly do sektoru komerčního civilního letectví zásadní změnu, technologický pokrok a navždy přetvořily vzdušný prostor. Nizozemská letecká společnost KLM společně s Technickou univerzitou Delft se nyní pokouší o totéž.
V roce 1963 vyvinul tým vedený sovětským konstruktérem lodí a letadel Rostislavem Alexejevem Ekranoplan, obrovské vozidlo s pozemním efektem, které díky osmi motorům mohlo dosáhnout rychlosti až 500 kilometrů za hodinu. Podle německého magazínu Spiegel vážil gigant až 544 tun. Pro srovnání: současný Airbus 318 má při plném naložení hmotnost kolem 68 tun. Že Ekranoplan dokázal vůbec létat, je způsobeno díky speciální konstrukci, ve které jsou poblíž země vytvořeny „vzduchové polštáře“. Ty udržují letadlo ve vzduchu.
Pro tehdejší sovětské velení měl Ekranoplan výhodu v tom, že byl pro radary téměř neviditelný, neboť se pohyboval velmi rychle a také letěl velmi nízko kvůli nezbytné blízkosti země. To mu vyneslo přezdívku „kaspická mořská příšera“. Když Ekranoplan vzlétl v roce 1966 poprvé a hnal se přes Kaspické moře rychlostí více než 400 kilometrů za hodinu ve výšce pouhých čtyř metrů, americké zpravodajské služby nebyly schopné určit, co vlastně viděly.
Ani CIA nevěděla, o co jde
Jasnost neposkytly ani pozdější satelitní snímky, které ukazovaly gigantické rozměry o délce 90 metrů a rozpětí 37 metrů. Po celá léta si agenti americké CIA stále lámali hlavu nad tím, o co se vlastně u Ekranoplanu jedná, a nakonec pro nedostatek lepších informací sami pojmenovali vozidlo jako kaspickou mořskou příšeru.
Japonsko má revoluční rychlovlak šinkansen, může jet i při zemětřesení
Nejnovější člen japonské rodiny rychlovlaků není jen rychlejší a komfortnější, v případě zemětřesení navíc dopraví pasažéry do bezpečí. Vlak nese označení N700S, provoz zahájil 1. července a obsluhuje páteřní linku Tókaidó, která spojuje hlavní město Tokio a Osaku.
Měla nejen výhody, ale i nevýhody. Tou největší nevýhodou byly problémy při překonávání velkých vln, které ohrožovaly stabilitu vzduchových polštářů. A právě vlny vedly k potopení Ekranoplanu.
Během zkušebního letu v roce 1980 narazila ocelová příšera ve vysoké rychlosti na vlny. Posádka se sice ještě dokázala zachránit, ale Ekranoplan se potopil. To je zřejmě také jeden z důvodů, proč Sověti nepostavili druhý exemplář a s rozpadem SSSR a koncem tzv. studené války mezi Východem a Západem už nebylo takových monster třeba.
Příšera pak hnila podle americké televize CNN desítky let v přístavu Kaspijsk, než před několika dny „našla“ nový domov. Po skoro 40 letech se přesunula právě do Derbentu, kde se staví turistický vojenský park, a Ekranoplan má být jednou z hlavních atrakcí. Fanoušky už prý má po celém světě a některé státy ji dokonce chtějí kopírovat.
Reportéři CNN přišli s informací, že existují projekty například v Singapuru, USA či Číně, kde pracují na vývoji letadel s tzv. pozemním efektem. Přestože se o těchto plánech ví málo, pozitivní by mělo být, že se nevyvíjí pro vojenské účely, ale pro nákladní dopravu.
