Pravidla venčení v zahraničí
Venčit své čtyřnohé mazlíčky nemohou úplně volně lidé v mnohých evropských městech. Někde záleží na tom, jakou rasu psa kdo má. Jinde se posuzuje, jak ho umí majitel ovládat.
V Německu musí majitelé větších plemen vyplnit formulář, ve kterém potvrdí, že psa zvládají. Takzvaní „bojoví psi“ musejí být na vodítku s náhubkem, dokud neudělají test osobnosti. Na seznamu zakázaných plemen však figurují například stafordi, pitbulové, dobrmani nebo rotvajleři.
Ve městech je zakázáno nechávat psy volně běhat, a to i ty malé. Vodítko je povinnost i v parku. Pravidla se však mohou lišit podle spolkové země. Pokud do Německa pojedete se svým čtyřnohým přítelem, zjistěte si, jaká pravidla musíte dodržovat.
Na procházku jen za střízliva
Ani v rakouské Vídni to nemají takzvaná bojová plemena jednoduché. Patří mezi ně například pitbul, brazilská fila, argentinská doga, stafordšírský bulteriér nebo rotvajler. Majitelé těchto plemen při venčení nesmí být opilí. Zvířata musí být na vodítku a s náhubkem. Pro ostatní psy v Rakousku platí, že by ve městě měli být na vodítku.
Mít připoutaného psa je povinností i ve Francii, konkrétně v obydlených oblastech. Psi navíc nesmí být dál než sto metrů od toho, kdo je venčí. Ti, kteří jsou považováni za nebezpečné plemeno, musí mít i náhubek a na procházku s nimi může vyrazit jen dospělý. Některé rasy, jako například mastif, nesmí do veřejné dopravy.
Ve Francii je ovšem rozhodnutí o tom, kam psi, smí, nebo ne, jen a jen na starostech.
