Teploměr ukazuje 13 stupňů, ale zdá se být chladněji, nebo naopak tepleji. Ve společnosti je pro tento jev vžitý termín pocitová teplota. Tu ovlivňuje několik faktorů a překvapivě se dá vypočítat, jak ve vysílání CNN Prima NEWS vysvětlil meteorolog Josef Hanzlík.
Pocitová teplota je podle meteorologů subjektivní. „Není tedy fyzikálně měřitelná, ale může být ovlivňována několika dalšími vlivy. Což je vítr, vlhkost a potom také přímý sluneční svit,“ vysvětlil meteorolog Josef Hanzlík.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čtyři druhy jara a tři různá data. Jak se v ročním období vyznat a jaké svátky k němu patří?
Přesto pro její výpočet existuje vzorec, který vzešel v Austrálii. Vypadá sice složitě, ale prý funguje. Pocitová teplota se rovná reálné teplotě, k níž se přičte třetina tlaku vodní páry a odečte sedmina rychlosti větru v metrech za sekundu, z čehož se odečtou čtyři.
Pocitová teplota vzduchu kombinuje společné účinky rychlosti větru, teploty a vlhkosti vzduchu.
— Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) (@CHMUCHMI) April 21, 2022
Pro výpočet je používán vzorec:
AT = T + 0.33*e − 0.7*v − 4.0
Kde T je teplota vzduchu, e je tlak vodní páry a v je rychlost větru.https://t.co/g1BNNRdym7 pic.twitter.com/NFLEln1A9n
Štáb CNN Prima NEWS proto v pátek vyzkoušel v ulicích, jak se ke skutečné pocitové teplotě, která činila 11 stupňů, přiblíží respondenti ankety. „Tak asi čtrnáct stupňů,“ řekl jeden z dotazovaných. „Odhaduji to na nějakých patnáct,“ sdělil další. Jiným se ale zdálo býti chladněji. „Za mě bude osm stupňů,“ zněla další hodnota.
„Během chladné části roku ovlivňuje pocitovou teplotu hlavně vítr. Protože při chladu si naše tělo vytváří takovou vrstvičku tepla, a když fouká vítr, tak tu vrstvu vlastně odfoukne,“ uvedla meteoroložka Jana Hujslová.
V létě zase pocitovou teplotu ovlivňuje pocení. Pokud je vysoká vlhkost vzduchu, tak se tělo špatně potí a pocitově je větší teplo, než kolik ukazuje teploměr.
