Čtyři druhy jara a tři různá data. Jak se v ročním období vyznat a jaké svátky k němu patří?

O tom, jaké měsíce kterému ročnímu období náleží, má většina lidí jasno. To, kdy začíná, je však věc druhá. Ukázkovým příkladem je jaro, které má hned čtyři podoby a tři data, která jej „startují“.

• Biologické jaro

První v pořadí je takzvané jako biologické. To podle východních kultur definuje, kdy se tělo pomalu začíná po zimě probouzet. I organismus se totiž řídí podle ročního období. Letošní biologické jaro, které se odvíjí od lunárního a solárního kalendáře, započalo 4. února 2024. Trvat bude až do 19. dubna.

Kovanda: O Velikonocích letos dramaticky ušetříte. Nesmíte si ale dát vepřo knedlo s pivem

Ekonomika

• Kalendářní a meteorologické jaro

Jednotné je datum pro jaro kalendářní a meteorologické: 1. března 2024. Trvat bude až do 31. května. Jedná se o pevně stanovené období, které je zavedené pro potřeby zpracování klimatologických dat, vysvětluje web Infomet.

• Astronomické jaro

Posledním v pořadí je jaro astronomické. Jedná se o časový úsek od jarní rovnodennosti po letní slunovrat, připomíná informační web Českého hydrometeorologického ústavu. Letos tak jaro podle astronomů započne 20. března 2024 ve 4:06. V tento moment se na Severní polokouli střed slunečního kotouče ocitne přesně nad rovníkem. Od této doby, kdy budou den a noc přibližně stejně dlouhé, se až do červnového slunovratu bude den prodlužovat.

Někteří si mohou pamatovat, že se příchod astronomického jara slavil 21. března. Od roku 2012 se však datum posunulo. Mezi běžným kalendářem a tím astronomickým totiž vzniká postupem času odchylka. Jarní rovnodennost bude nastávat 20. března až do roku 2048, kdy se přesune na 19. března.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jediné klíště vám může změnit život. Které nemoci přenáší a jak se proti nim chránit?

K rovnodennosti dochází dvakrát do roka: na jaře a na podzim. Společně s letním a zimním slunovratem se jedná o momenty, které astronomicky označují začátek a potažmo konec jednotlivých ročních období. Tedy:

• když jarní rovnodennost končí, začíná s letním slunovratem léto
• když letní slunovrat končí, začíná s podzimní rovnodenností podzim
• když podzimní rovnodennost končí, začíná se zimním slunovratem zima
• když zimní slunovrat končí, začíná s jarní rovnodenností jaro

Co k jaru v Česku patří?

V průběhu jara se mohou Češi těšit na řadu svátků a tradic, které se v tuzemsku dlouhá staletí udržují. Tím nejvýznamnějším svátkem jsou Velikonoce. Mnozí lidé se domnívají, že se jedná o období od Velkého pátku do Velikonočního pondělí, vše ale začíná už Květnou nedělí a končí velikonoční vigilií, tedy nocí ze soboty na Velikonoční neděli. Křesťané věří, že právě v tuto noc došlo ke vzkříšení Ježíše Krista.

ČTĚTE TAKÉ: Evropě hrozí ekologický kolaps, varuje expert. Mapa mrtvých zón ukazuje kritické oblasti

Opomenout nelze ani svátek matek, mezinárodní den žen či svátek zamilovaných: Prvního máje. Svou tradici si zachovaly také májové slavnosti a stavění májek – ozdobených kmenů stromů – během nichž se zpívá. K tomu dochází z pravidla 30. dubna nebo 1. května.

Právě v noci z 30. dubna na 1. května je navíc v mnoha částech České republiky zvykem pálit čarodějnice. Jedná se o symbol konce zimy a příchodu jara. Napříč tuzemskem se staví vatry či menší ohně a upalují se ručně vyrobené čarodějnice, čímž se pomyslně odhání zlé síly. Stejně tak k jaru patří poutě, jako například Matějská.