Vývoj bojů na Ukrajině (23. 3. 2022)
České nakladatelství Argo přestalo spoluvydávat knihy ruského autora fantastických románů Sergeje Lukjaněnka, který patřil mezi kmenové spisovatele nakladatelství. Spisovatel totiž patří mezi aktivní podporovatele ruské invaze na Ukrajinu. Lukjaněnko se nyní rozhodl k celé situaci vyjádřit. Podle něj jsou Češi nevděční.
Nakladatelství Argo 11. března uvedlo, že s okamžitou platností přestává spoluvydávat Lukjaněnkova díla kvůli autorově podpoře invaze Ruska na Ukrajinu a jeho politickým postojům vůči Ukrajině a západním demokraciím.
Výmluvným vyjádřením Lukjaněnkových postupů je podle ředitele nakladatelství Argo Milana Gelnara otevřený dopis účastníků literárního festivalu Hvězdy nad Donbasem, jehož je Lukjaněnko prvním signatářem. V dopise, který má několik desítek signatářů, se mimo jiné píše o hrobech obyvatel Donbasu, kteří „zemřeli rukou ukrajinských trestných jednotek“.
Nakladatelství Argo s okamžitou platností přestává spoluvydávat dílo Sergeje Lukjaněnka kvůli autorově podpoře invaze Ruska na Ukrajinu a autorovým politickým postojům vůči Ukrajině a západním demokraciím.https://t.co/BoxdEyaIkt
— Nakladatelství Argo (@MojeArgo) March 10, 2022
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
„Co si myslím o českém nakladatelství Argo, které zakázalo mé knihy? Ať si dělají, co chtějí. Není to tak, že bych mohl něco nařídit. Pokud si myslí, že spisovatel musí podporovat linii, která se jim líbí, je to jejich názor a mají právo mě nezveřejnit. My, autoři, však máme právo na vlastní názor a nejsme povinni sdílet politické postoje někoho jiného. Jinak by to nebylo dílo spisovatele, ale najatého klauna,“ reagoval na ruském webu Daily Storm Lukjaněnko.
Ruské influencerky se distancují od dění na Ukrajině. Mluví o hrdosti i podpoře Putina
Před týdnem Moskva omezila přístup k sociální síti Instagram. Mnozí Rusové si s tím ale hlavu příliš nelámou a zákaz obcházejí. To se týká i tamních influencerek. Žádná z nich se ale neodvážila kritizovat ruské válečné tažení na Ukrajině, sdílí jen své fotografie ze slunných pláží. Jiné se od války distancují, tvrdí, že jsou hrdé na svou zem, a vyjadřují podporu Putinovi.
Nakladatelství Argo též uvedlo, že výtěžek z Lukjaněnkových už vydaných knih půjde na sbírku Pomoc Ukrajině společnosti Post Bellum. „Ještě urážlivější je, že podle nakladatelství budou zisky z mých již vydaných knih použity na pomoc kyjevskému režimu. Domnívám se, že je to nezákonné, takže si promluvím se svým literárním agentem o tom, jak je to vůbec možné ve společnosti, která si říká, že dodržuje zákony. A nejspíš jim sám zakážu vydávat mé knihy, pokud si myslí, že na to mají právo,“ vyhrožoval spisovatel.
Projevy nacismu zapustily kořeny a vzkvétají
Lukjaněnko se také rozhodl ohodnotit celý český národ. „Víte, Česká republika je země, která svého času zaujímala velmi aktivní protiruský postoj. Podtrhuji, že ne protisovětský, ale protiruský. Všichni si pamatujeme, jak tam byly strženy naše pomníky, všichni si pamatujeme, jak se zacházelo s hroby našich vojáků. A upřímně řečeno, dalo se to čekat – projevy nacismu zapustily kořeny a nadále vzkvétají,“ má jasno spisovatel.
„Je škoda, že při osvobozování Prahy naše země ztratila asi 300 tisíc vojáků. Vše jsme dělali co nejšetrněji. Snažili jsme se jim pomoci, zachovat jejich památky, ale zřejmě to byla chyba. Češi zřejmě nejsou schopni cítit vděčnost k těm, kteří je zachránili před okupací. Nebo to možná ani nepovažovali za povolání. Ve skutečnosti se jim v nacistickém Německu žilo dobře a vyráběli stroje pro wehrmacht,“ dodal Lukjaněnko.
Třiapadesátiletý Lukjaněnko se stal kultovním spisovatelem především díky svému cyklu šesti knih Hlídka, který česky vycházel od roku 2005. Má za sebou přes dvě desítky románových knih, které vyšly ve 30 zemích. Podle knih Noční hlídka a Denní hlídka byly natočeny filmy. Noční hlídka se ve své době se ziskem 16,7 milionu dolarů stala nejvýdělečnějším filmem v ruských kinech, když překonala i film Pán prstenů: Společenstvo Prstenu.
