Podle dánské studie prodání nemoci chrání až na osm měsíců před reinfekcí. Více ale mladé lidi. Zdroj: Profimedia.cz
Prodělali jste onemocnění COVID-19 a kladete si otázku, jak dlouho vás ochrání imunitní systém před opětovnou nákazou? Má smysl nechat si zjistit hladinu protilátek? Odpovědi na tyto otázky hledají vědci po celém světě. Podle dánské studie vše nasvědčuje tomu, že imunita po prodělaném covidu zabraňuje opětovnému nakažení nejméně půl roku. Ale nemusí to tak být u každého.
Lidé, kteří prodělali koronavirus, mají nyní podle vládního nařízení 180denní „ochrannou lhůtu“, kdy jsou považováni za chráněné proti reinfekci koronaviru. Přesto ale někteří lidé prodělali nákazu dvakrát, a to i v kratším časovém úseku. Jak je to tedy promořením obyvatel a je prodělání nemoci skutečně zárukou určité ochrany proti těžšímu průběhu onemocnění?
Ochrana po prodělané nemoci až osm měsíců
Imunolog z Univerzity v Alabamě Zdeněk Hel v tomto ohledu poukazuje na dánskou studiu z roku 2020. „Prokázala, že prodělání nemoci COVID-19 ochrání 80 procent pacientů proti reinfekci v následujících osmi měsících. U starších lidí nad 65 let je ale míra ochrany nižší, pouze 47 procent. Toto číslo mohou ještě snižovat různé varianty viru – například jihoafrická, brazilská či indická mutace,“ říká.
Hostomský: Očkovat děti je zbytečné. Vláda by měla přesvědčit zbytek seniorů
Místo očkování malých dětí by se měla vláda zaměřit spíše na přesvědčení zbytku seniorů, kterým bez vakcinace hrozí vážný průběh nemoci či dokonce smrt. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl biochemik Zdeněk Hostomský.
Podle imunoložky Heleny Tlaskalové-Hogenové studie českého Státního zdravotnického ústavu ukázala, že ze 362 084 pacientů znovu onemocnělo 28 lidí a většina z nich měla lehký průběh při první i opakované infekci. „Imunitní odpověď po prodělaném onemocnění zahrnuje nejen protilátky, ale také buněčnou odpověď. Vznikají paměťové buňky, které se množí při dalším setkání s virem a zvyšují tak buněčnou i protilátkovou imunitu,“ vysvětluje.
Rozdíly v hladině protilátek mohou být značné
Vůbec přitom nezáleží na tom, jaký průběh onemocnění daný člověk měl. „Rozdíly v hladině protilátek mezi jednotlivci mohou být velké a neodpovídají tíži průběhu nemoci. Zatím víme málo o tom, proč výška hladiny protilátek není tak rozhodující. Existují totiž protilátky ‚neutralizační', které poskytují vyšší ochranu. Většinou se ale netestují, protože tato metodika je příliš složitá,“ doplňuje Tlaskalová-Hogenová.
„Rychlost poklesu koncentrace protilátek proti viru SARS-CoV-2 je velmi individuální. Zatímco někteří jedinci si nevytvoří dostatečnou ochranu vůbec, u jiných může přetrvávat rok i více let,“ přidává svůj názor Hel a doplňuje, že přibližně u 40 až 50 procent pacientů klesá hladina neutralizačních protilátek poměrně rychle během prvních tří až šesti měsíců po prodělání nemoci. „Při infekci se vytvářejí paměťové T a B buňky. V případě nové infekce se rychle aktivují, vzájemně si pomáhají a zesilují schopnost organismu včas zareagovat,“ upřesňuje Hel.
Praktičtí lékaři: Čas na očkování části seniorů se prošvihl, už o ně nebudou mít zájem
Praktičtí lékaři stále nedostali vakcíny, aby mohli proočkovat své pacienty proti onemocnění COVID-19. V současnosti přitom podle premiéra Andreje Babiše čeká na očkování u svého obvodního lékaře přes 200 tisíc lidí a z toho asi 23 tisíc osmdesátníků. Lékaři ovšem upozorňují, že vláda prošvihla dobu, kdy u nich mohly být očkovány ty nejohroženější skupiny. Část těchto lidí se totiž mezitím k očkování začala stavět skepticky.
Tlaskalová-Hogenová dodává, že lidé, kteří prodělali covid, jsou chráněni podobně jako ti, kteří se nechali očkovat. Upozorňuje ale na to, že se stále neví, jak dlouho přetrvává ochranná imunita po nemoci a po očkování. Podle Hela je dobrou zprávou fakt, že podle výsledků studie nedávno zveřejněné v časopise Science zvýší očkování jednou dávkou vakcíny lidem po covidu hladinu neutralizačních protilátek sto až tisícinásobně. „Tyto protilátky pak částečně chrání i proti agresivním variantám viru. Očkování je doporučeno absolvovat nejdříve 90 dní po prodělané nemoci COVID-19. Zvýší hladinu neutralizačních protilátek a posílí ochranu proti případné reinfekci,“ vysvětluje imunolog Hel.
Flegr: Nejúčinnější zbraní proti pandemii je očkování
Podobný názor sdílí také evoluční biolog profesor Jaroslav Flegr. „Lidé, kteří prodělají po reinfekci onemocnění COVID-19 mají v porovnání s těmi, kteří se nakazí poprvé, velmi malé riziko těžkého průběhu nemoci,“ říká. Přesto připomíná, že určitá hrozba propuknutí vážné formy nemoci existuje i u nich a v důsledku přetrvání některých příznaků a poškození organismu mohou nemoci napodruhé dokonce podlehnout. Jako nejúčinnější zbraň v boji proti pandemii proto vnímá očkování. Podle Flegra by se v případě, že bude dostatek vakcín, měli nechat naočkovat všichni včetně těch, kteří mají dostatečnou hladinu protilátek.
