ANALÝZA: Velká gesta, žádné dohody. Co přinesla Trumpova návštěva Číny?

Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst

  • Trumpova návštěva v Číně: Jedná se o úspěch bez dohod?

  • Čeká nás fantastická budoucnost, prohlásil Trump.

  • Jaké kroky USA by mohly ohrozit vztahy?

Více

Americký prezident Donald Trump návštěvou Číny a diskusemi se svým protějškem Si Ťin-pchingem nic zásadního nezískal, píše CNN. Přesto může jejich setkání ovlivnit budoucí směřování americko-čínských vztahů, které zůstávají napjaté zejména kvůli obchodu, technologiím a hlavně – otázce Tchaj-wanu. Ta totiž zůstává pro Peking i Washington nejcitlivějším bodem celého vztahu a potenciálním zdrojem budoucí eskalace napětí mezi oběma velmocemi.

Návštěva amerického prezidenta Donalda Trumpa v Číně nepřinesla žádné konkrétní dohody o obchodu a technologiích, které by řešily spory mezi oběma zeměmi. Přesto ji čínský vůdce Si Ťin-pching pravděpodobně vnímá jako velký úspěch. Peking totiž nemusel dosáhnout konkrétních výsledků, aby posílil obraz Číny jako rovnocenné velmoci a určil tón vztahů s USA, včetně otázky Tchaj-wanu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Spadnou USA do Thúkydidovy pasti? Peking varoval Trumpa před možným konfliktem obou velmocí

Hodiny, které oba lídři strávili společně během Trumpova třídenního pobytu, byly plné srdečnosti a vřelých pochval ze strany amerického prezidenta, který označil vztahy mezi USA a Čínou za jedny z „nejdůležitějších“ v dějinách světa. Ještě předtím, než oba zasedli k jednání, Trump čínskému vůdci řekl, že je si jistý, že obě země čeká „fantastická budoucnost“. Později prohlásil, že dobré vztahy mezi oběma zeměmi mohou vytvořit „budoucnost větší prosperity“ pro celý svět. „Všechny tyto výroky vytvořily prostředí pro to, aby Čína mohla oznámit začátek nové éry ‚konstruktivní strategické stability‘ mezi oběma zeměmi. Ta má znamenat spíš spolupráci a řízenou soutěž než napjaté soupeření jako v minulém roce,“ píše CNN.

Čínský vůdce využil svého osobního setkání s Trumpem k tomu, aby dal jasně najevo, že hlavním faktorem, který by mohl narušit dobré vztahy, je Tchaj-wan, který pro Čínu představuje „červenou linii“. Si Ťin-pching uvedl, že pokud Washington tuto otázku nezvládne, budou celé americko-čínské vztahy vystaveny „velkému ohrožení“. Peking považuje Tchaj-wan za své území a vadí mu, že USA s ním udržují blízké neoficiální vztahy. Během zpáteční cesty Trump novinářům na palubě Air Force One řekl, že tuto záležitost projednali „velmi podrobně“ a dodal, že o prodeji zbraní na ostrov rozhodne „brzy“.

Čína posílila dojem světové velmoci

Čínští diplomaté si byli dobře vědomi příležitosti, kterou tato cesta skýtala. Pečlivě připravili velkolepou a okázalou podívanou, která měla udělat dojem na Trumpa – od vojenské čestné salvy až po vzácnou prohlídku utajovaného areálu vedení Komunistické strany zvaného Čung-nan-chaj.

Americký prezident na oplátku přivezl do Pekingu i šéfy velkých amerických firem, kteří podle něj přijeli „projevit úctu“ Číně i jejímu vůdci Si Ťin-pchingovi. Takové gesto posiluje obraz Číny jako světové velmoci a pomáhá jí doma i v zahraničí.

Čína zároveň využívá předvídatelné vztahy s USA k tomu, aby mohla dál posilovat svůj vliv v technologiích, armádě i světové politice, zatímco americká cla a omezení zpomalují obchod i dodavatelské řetězce. Na druhou stranu i Čína má vliv na svět, například přes kontrolu vzácných surovin. „Obě strany se sice shodují, že chtějí stabilní vztahy, ale každá si to může vykládat jinak, což může vést k dalším sporům hlavně v obchodu a technologiích,“ podotýká CNN.

Spor o Tchaj-wan

Hlavním tématem, na které se Peking po této cestě zaměří, je Tchaj-wan. Čínská komunistická strana nikdy Tchaj-wan neovládala, ale přesto považuje tento ostrov za nedílnou součást svého území. Jeho připojení k Číně, v případě nutnosti i silou, je ústředním bodem pekingské vize „národního oživení“ do roku 2049.

Si Ťin-pching naznačil svůj postoj spíš nepřímo. Na banketu při přípitku sice Tchaj-wan přímo nezmínil, ale přirovnal Trumpovo heslo „Make America Great Again“ ke své vlastní představě „velkého národního obrození“.

Trump uvedl, že se oficiální americká politika vůči Tchaj-wanu nezměnila. Zároveň ale řekl, že o této otázce s čínským vedením dlouze mluvil a částečně přijal jejich pohled, že Tchaj-wan směřuje k nezávislosti. Dodal také, že nechce, aby situace eskalovala do konfliktu, a vyzval obě strany ke zklidnění napětí. „Museli urazit 15 tisíc kilometrů, abychom vedli válku. To nechci. Chci, aby se uklidnili. Chci, aby se Čína uklidnila,“ řekl Trump v rozhovoru pro Fox News. V rámci politiky „jedné Číny“ USA uznávají čínský postoj, že Tchaj-wan je součástí Číny, ale nikdy oficiálně neuznaly nárok Komunistické strany na tento ostrov.

USA dlouhodobě udržují s Tchaj-wanem neoficiální vztahy, což Čínu silně rozčiluje. Peking teď sleduje, zda Trump schválí zbrojní dohodu s Tchaj-wanem v hodnotě 14 miliard dolarů, kterou už v lednu schválil Kongres. Trump ale řekl, že tuto dohodu zatím „pozastavil“ a považuje ji za možný vyjednávací nástroj vůči Číně. Pokud by ji USA skutečně odložily, bylo by to pro Peking velké vítězství. USA mají zákonem danou povinnost dodávat Tchaj-wanu zbraně na obranu. Zároveň se dříve zavázaly, že tyto prodeje nebudou s Čínou konzultovat. Trump k tomu řekl, že tato pravidla pocházejí z 80. let, a proto jsou podle něj už „dávno pryč“.

Po Trumpově odletu z Pekingu se k situaci vyjádřila i Čína. „Během setkání jsme vycítili, že americká strana chápe postoj Číny a přikládá důležitost obavám Číny a nepodporuje ani nepřijímá směřování Tchaj-wanu k nezávislosti,“ řekl novinářům čínský ministr zahraničí Wang Yi.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trumpova špionáž? Tajně nahlédl do zápisníku Si Ťin-pchinga, šíří se video. Vše je jinak