Ledovka, náledí nebo černý led. Jaký je mezi jevy rozdíl a co je pro řidiče nejnebezpečnější?

Zimní počasí je nevyzpytatelné, a to zejména pro řidiče. Ti v zimním období čelí na svých cestách řadě komplikací. Způsobuje je hlavně mokrá a kluzká vozovka, na které se při nízkých teplotách tvoří náledí.

Na vozovce se při mrznoucích mlhách usazují krystalky ledu a tvoří se námraza. K námrazovým jevům ale může vést i chladné a větrné počasí bez mlhy. „Někdy k promíchání vzduchu stačí dokonce jen ranní dopravní špička a suché silnice se mohou během 15 minut změnit v nebezpečnou skluzavku,“ řekla pro CNN Prima NEWS meteoroložka Michaela Valachová.

Námraza ale může ve stínu přetrvávat i za teplého počasí. Nebezpečí tak hrozí řidičům například při vjezdu do lesního úseku nebo do údolí. Lokálně chladnější bývají také mosty nebo nadjezdy. Na nich se může tvořit takzvaný černý led. „To je málo předvídatelná, kluzká, průhledná vrstva,“ vysvětlila Valachová. Nebezpečné bývají také zmrazky, tedy intenzivním provozem uježděný nebo změklý sníh, který zledovatí.

Nejnebezpečnější je ledovka

Meteoroložka pak vysvětlila také rozdíl mezi náledím a ledovkou. „Náledí je tenká vrstva ledu, která vzniká buď z tajícího sněhu, nebo po dešti, kdy povrch vozovky nestihne vyschnout a při poklesu teplot pod nulu se mění v neviditelný led.“ K tomu stačí i pár desítek minut. Naopak ledovka vzniká při mrznoucím dešti, kdy kapky dopadají na podchlazený zemský povrch, voda okamžitě namrzá a tvoří souvislou, průhlednou vrstvu ledu. „Tvoří se nejen na silnicích, ale i na větvích stromů nebo drátech elektrického vedení,“ doplnila Valachová.

Právě ledovka je ze všech námrazových jevů z hlediska rychlosti vzniku a vlivu na dopravu nejnebezpečnější. Během velmi krátké doby dokáže paralyzovat provoz i ve velkém městě.

Tagy: