Česká i Slovenská republika se co do hospodářských dopadů koronavirové pandemie vyvíjejí podobně. V obou zemích dramaticky klesl hrubý domácí produkt a začala růst nezaměstnanost. Rozdíly můžeme najít pouze v míře, jakou se dva nejsledovanější makroekonomické ukazatele zhoršují. Různí se také rozsah vládní hospodářské pomoci v obou zemích. Vyplývá to z aktuální společné studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) a investiční společnosti Goldenburg Group.
Obě země přijaly na jaře letošního roku razantní protiepidemická opatření, která si vyžádala nezanedbatelné ekonomické náklady. Ty se začaly projevovat především ve vývoji hrubého domácího produktu, který se používá jako měřítko pro hospodářský výkon. V tomto ohledu nástup koronavirové pandemie daleko citelněji pocítilo Slovensko. Jeho HDP se už za první čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu snížil o 5,2 %, zatímco ten český klesl jen o 3,3 %.
Tvrdší rána však měla přijít až ve čtvrtletí druhém, jelikož naprostá většina protiepidemických opatření byla přijata ve druhé polovině března, tedy těsně před koncem prvního kvartálu. Česká ekonomika si mezičtvrtletně pohoršila o dalších 8,7 a slovenská o 8,3 %. Celkový zásah (za první a druhý kvartál dohromady) byl tedy citelnější pro Slovensko.
Česko mohutně oživilo
V porovnání s ostatními členskými státy Evropské unie si ale obě zmíněné republiky vedly mnohem lépe. Průměrný pokles hrubého domácího produktu EU ve druhém čtvrtletí totiž činil 11,4 % mezikvartálně. „Mírnější pokles produktu Česka jde z části na vrub podpoře ekonomiky, včetně opatření v oblasti daní a odvodů. Slovensko tak benevolentní nebylo. Tomu však bude odpovídat i vyšší nárůst zadlužení v Česku,“ komentoval výsledky analýzy pro CNN Prima NEWS Matěj Homola, výkonný ředitel Goldenburg Group.
Podle Homoly ale relativní zbohatnutí Česka a Slovenska vůči průměru Evropské unie do konce roku nejspíše vezme za své. „Aktuální druhá vlna totiž dále silně zhorší data HDP, nezaměstnanosti i zadlužení obou zemí,“ dodal. Částečně mu již daly za pravdu aktuální údaje o hospodářském vývoji ve třetím čtvrtletí. Zatímco český HDP v porovnání s předchozím kvartálem vzrostl o 6,2 %, výkonnost hospodářství Evropské unie se zvýšila o 12,1 %. Slovensko zatím data neoznámilo.
Česká republika byla naopak postiženější z hlediska pracovního trhu. Její míra nezaměstnanosti se v prvním pololetí meziročně zvýšila o více než čtvrtinu z 1,9 na 2,4 %. V srpnu dále vystoupala až na 2,8 %, vycházíme-li z metodiky Českého statistického úřadu. Naproti tomu Slovenská nezaměstnanost ve druhém kvartále zvýšila na 6,6 z 5,7 % ve stejném období předchozího roku. To představuje zvýšení jen o necelých šestnáct procent. „Rychlejší nárůst nezaměstnanosti jde ale do velké míry na vrub nízké výchozí úrovni v České republice, kde se podíl lidí bez práce nacházel možná až na nepřirozeně nízké úrovni a na vůbec nejnižší úrovni z celé Evropské unie,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
Podpora vlády za očekáváním
Analýza CETA a Goldenburg Group se rovněž zabývá velikostí vládní pomoci oběma ekonomikám. Celkové vyčíslení vyznívá lépe pro Českou republiku. Vláda tuzemské hospodářství podpořila částkou, která odpovídá asi 2,4 % HDP. To představuje dvanáct procent původního vládního plánu, který hovořil až o jedné pětině HDP. Naprostou většinu pak tvořily garance, přímé podpůrné programy měly představovat asi 4,6 % HDP a odklad povinných plateb státu jen 0,4 %.
Slovensko pak na rozdíl od České republiky podpořilo svou ekonomiku jen do výše 1,2 % HDP, tedy zhruba poloviční silou než Česko. Česká vláda navíc zvolila štědřejší přístup v povinných platbách státu, když zcela na půl roku odpustila zálohy na zdravotní a sociální pojištění, zatímco slovenský kabinet kývl pouze na odklad těchto záloh. „V současné době ovšem nelze říci, která vláda zvolila vhodnější přístup, to bude možné posoudit až s finálními daty za celý rok,“ píše se v analýze.
Stejně tak není možné říci, hospodářství které země z krize vyvázne lépe. „Ekonomickým vítězem pandemické krize bude ten, kdo udrží v obrátkách spotřebu domácností. Klíčem k tomu nemusí být ani tak zasypání republiky penězi, ale spíše přesvědčit domácnosti i firmy transparentně nastavenými, předvídatelnými opatřeními o tom, že světlo na konci tunelu vidíme. Pokud lidé uvěří, že přijdou zlé časy, přestanou utrácet, začnou spořit a ty zlé časy skutečně přijdou,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Michal Hejl, analytik CETA.
