Obavy ze studia na vysoké škole v době krize? Je to dobrá motivace, překvapili výzkumníci
Ovlivňuje ekonomická situace při nástupu na vysokou školu budoucí výdělky absolventů? Podle nové studie think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR může mít období recese pozitivní vliv. Autorský tým navrhl několik zdůvodnění, nicméně velký vliv má volba regionu, kde absolventi po studiu pracují. I když ekonomicky nepříznivá období přinášejí negativní dopady a řadu obav, v otázce vzdělávání mohou vést ke zvýšení úsilí a pracovitosti, což ovlivňuje i průběh a volbu studia.
Podle hlavní teze nové studie vykazují absolventi, kteří nastoupili na vysokoškolská studia v ekonomicky nepříznivé době, vyšší hodinové mzdy a roční příjmy. Faktor špatného ekonomického vývoje také může zlepšit míru jejich zaměstnanosti. Autorský tým analýzy ve složení Alena Bičáková, Guido Matias Cortes a Jacopo Mazza pracuje s rozsáhlými daty ze Spojených států o výdělcích vystudovaných vysokoškoláků, a to na skoro 40 ročnících nastupujících na studia v různých hospodářských cyklech.
ČTĚTE TAKÉ: Když pohoda vítězí nad penězi. Zaměstnanci žádají i „emoční výplatu“
Pozitivní dopady tohoto druhu jsou dlouhodobé, přičemž studie se zaměřuje na několik možných vysvětlení. Pro ně prý nicméně schází v datech dostatečná opora.
Důvodem pozorovaného trendu tak může být skutečnost, že na univerzity se v době recese hlásí spíše nadprůměrní studenti, kteří jsou velmi úspěšní v dokončení zvolených oborů. Nicméně předchozí výzkum potvrzuje, že v ekonomicky nepříznivé době nastupuje k vysokoškolskému studiu více zájemců než jindy. Dalším důvodem může být to, že zmíněná skupina absolventů si volí lukrativnější obory. Autoři však upozorňují, že v otázce vyšších mezd má volba oboru téměř zanedbatelný vliv.
Čtěte také
Poslední okolností může být skutečnost, že lidé, kteří nastupují ke studiím v dobách recese, je dokončují již v ekonomicky příznivější situaci. Ani u tohoto bodu se však souvislost dosud neprokázala. I když tyto faktory představují spíše dílčí zjištění vhodná pro další zkoumání, vliv hospodářsky slabších let se objevuje v řadě předchozích výzkumů.
Důležité je, kde absolventi zakotví
Rozdíl mezi platy je ale podle studie možné vztáhnout k regionu, v němž absolventi následně zakotví. „Ti, kteří začínají studovat vysokou školu v období vysoké nezaměstnanosti, jsou po absolvování častěji zaměstnáni v regionech s vyššími průměrnými výdělky,“ stojí v souhrnu.
Čtěte také
Negativní okolnosti při rozhodování o nastoupení na vysokoškolské studium vedou k řadě oprávněných obav, ovšem na druhou stranu mohou u jedinců přispět k produktivní změně postojů či navýšení úsilí, pracovitosti a cílevědomosti. Lidé v rané dospělosti pak mohou více investovat do vlastního vzdělávání a mít lepší studijní výsledky.
„Tento pozitivní vliv recese na úsilí mladých lidí má oporu v mnohých dosavadních psychologických i ekonomických výzkumech,“ konstatuje autorský tým. Poukazuje i na to, že by bylo vhodné provést podobný výzkum i v českých podmínkách.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Čeká nás bohatý Ježíšek, předpovídá ekonom. Finanční stres o Vánocích prožívají hlavně ženy
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, akcentuje Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu. Rovněž si rád napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
