Válka na Ukrajině (7.4.2022 12:00)
Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se ve čtvrtek shodli na tom, že státy NATO budou dodávat Ukrajině více zbraní. V závěru dvoudenního jednání to v Bruselu prohlásil šéf aliance Jens Stoltenberg. Podle něj může Rusko vést válku na Ukrajině ještě dlouhé měsíce. Šéf americké diplomacie Antony Blinken po jednání řekl, že Spojené státy mohou vedle dosud dodávaných zbraní poslat i nové zbrojní systémy, které dále posílí efektivní obranu proti ruským útokům.
Podle Kyjeva bude zásadní rychlost, s jakou Západ zbraně na Ukrajinu dodá. „Buď nám pomůžete nyní, a to mluvím o době v řádu dnů, ne týdnů, nebo vaše pomoc přijde pozdě a zemře mnoho lidí,“ řekl po jednání novinářům v Bruselu Kuleba. Blinken řekl, že alianční ministři shodně vnímali naléhavost rychlé akce.
Válka na Ukrajině
Většina ze třicítky zemí NATO od začátku ruské invaze poskytuje Ukrajině zbraně, mezi nimiž jsou protitankové střely či systémy protivzdušné obrany. Kyjev dostává také drony. S dodávkami požadovaných stíhaček však alianční země váhají. Česko podle neoficiálních informací jako první dodalo Ukrajincům tanky.
Podle Stoltenberga se ministři shodli na posílení vojenské a další podpory Ukrajině, do níž bude zahrnuta „široká škála zbraní“. Podrobnosti šéf NATO odmítl sdělit a nevyjádřil se ani k otázce, zda se aliance shodla na tom, že některé typy zbraní v obavách z ruské reakce nebude nadále dodávat. Alianční země zesílí dodávky zbraní po nálezech masových hrobů u města Buča a v dalších oblastech v okolí Kyjeva, odkud se nedávno stáhla ruská armáda.
„Spolu se spojenci a partnery jim dodáváme nejefektivnější systémy, které podle nás potřebují, aby si poradili s obrněnými vozidly, tanky, letadly a vrtulníky,“ prohlásil Blinken s tím, že Washington zvažuje dodávky dosud neposkytnutých obranných systémů. Ukrajinci hojně využívají například protitankové řízené střely Javelin či západní protivzdušné systémy, jaké další zbraně mohou USA poslat, Blinken nespecifikoval.
Kuleba: Jsem opatrně optimistický
„Shodli jsme se, že budeme Ukrajině na bilaterálním základě poskytovat těžké zbraně a že pomůžeme modernizovat její vybavení ze sovětské éry na současné standardy NATO,“ řekla po jednání šéfka britské diplomacie Liz Trussová. Český ministr Jan Lipavský prohlásil, že ve svých dodávkách pokračuje i Praha, další podrobnosti ale neuvedl.
Některé alianční státy jako například Maďarsko ovšem nadále odmítají Ukrajině zbraně dodávat, a Kyjev tak dostává vojenské vybavení pouze od jednotlivých zemí, nikoli od NATO jako celku.
„Jsem opatrně optimistický ohledně dodávek od některých spojenců, ale nejsem optimistický, že NATO jako celek dodá Ukrajině potřebné zbraně v dohledné době. To se může změnit, ale zatím to nevidím,“ citoval Kulebu po jednání ukrajinský list Jevropejska pravda. NATO podle něj slouží jako platforma k diskusi o dodávkách zbraní a povzbuzuje v nich členské země.
