V Kaliningradské oblasti vypukla nákupní panika
Litva minulý týden omezila přepravu zboží do Kaliningradské oblasti. Moskva už Vilniusu pohrozila, že na zavedené sankce tvrdě odpoví. Ruský politolog Alexandr Nosovič pro web Komsomolská pravda nastínil pět možných variant, ke kterým by se mohlo Rusko uchýlit.
Rusko může odvolat uznání nezávislosti Litvy. „Myšlenka uznat odtržení pobaltských republik od SSSR za nelegitimní se objevuje již od 5. září 1991, kdy k němu došlo,“ připomněl Nosovič. „Gorbačovova neústavní Státní rada neměla právo přijímat rozhodnutí na takové úrovni, jako je revize hranic Sovětského svazu a odtržení území od něj,“ řekl odborník. V září 1991, kdy se Sovětský svaz rozpadal, Litvu uznala dočasná Státní rada SSSR nahrazující sovětskou Radu federace.
S nápadem zrušit uznání nezávislosti této pobaltské země už přišel poslanec z putinovské strany Jevgenij Fedorov. Ve svém návrhu zákona, který již předložil parlamentu, poslanec píše, že Litvu uznal neústavní orgán. Jeho návrh nyní leží v ruské Státní dumě a poslanec nepochybuje, že zákonodárci jeho návrh schválí, řekl v rozhovoru pro Gazeta.ru.
Rusko podle něj může odstoupit od ujednání s EU o Litvě. „Jak připomněl Dmitrij Rogozin, který v letech 2002–2003 vedl jednání mezi Moskvou a Bruselem na toto téma, Rusko uznalo hranice Litvy výměnou za záruky nepřerušeného tranzitu zboží a osob do Kaliningradu. Díky tomuto uznání mohla Litva vstoupit do EU a NATO,“ podotkl Nosovič.
Vrácení přístavu
Rusko může také zažádat o navrácení litevského přístavu Klajpeda/Memel. „Pokud Brusel odstupuje od své části ujednání, může učinit Moskva totéž. Důsledky pro Litvu, EU a NATO by mohly být dalekosáhlé,“ varoval odborník a připomněl postupimskou konferenci.
„Memel postoupil po skončení druhé světové války z Německa na Sovětský svaz a až později byl na základě Stalinova rozhodnutí navrácen Litvě. Dnešní Rusko je právním nástupcem SSSR, což znamená, že postsovětské hranice jsou určeny jím,“ poznamenal Nosovič.
Pozemní koridor do Kaliningradu
Jako čtvrtá možnost, ke které by mohlo Rusko podle něj přistoupit, je vytvoření Suvalského koridoru. „Uvalením faktické dopravní blokády na Kaliningradskou oblast Vilnius ‚shodil židli, na které celé ty roky seděl jako členský stát EU‘,“ varoval člen Rady federace Andrej Klimov. Podle jeho slov nepřijatelné chování Litvy ohrožuje NATO.
„Pokud Evropská unie okamžitě nenapraví nestoudné vystoupení Vilniusu, sama nám rozváže ruce, abychom mohli problém kaliningradského tranzitu vyřešit, a to jakýmkoliv způsobem, který si zvolíme,“ varoval Klimov.
Nejradikálnějším způsobem, o kterém odborníci uvažují již delší dobu, je vytvoření Suvalského koridoru – pozemního průchodu mezi Litvou a Polskem v délce asi 100 kilometrů, který by mohl spojit území Běloruska s Kaliningradskou oblastí. „Je jasné, co by tento krok znamenal – válku s NATO,“ podotkl v rozhovoru pro web Komsomolská pravda Nosovič.
Odstřižení od elektřiny
Jako poslední možností se jeví odpojení Litvy od energetického systému. „To by byla nejbolestivější ekonomická reakce Moskvy. BRELL je energetický okruh spojující Bělorusko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Pobaltí již dlouho deklaruje své přání z ní vystoupit a plně se integrovat do energetických systémů EU. Oficiálně bylo oznámeno, že se tak stane až v roce 2025. Energetický přechod do Evropy se však potýká se značnými obtížemi, takže pobaltské státy jsou stále silně závislé na ruské elektřině,“ vysvětlil ruský politolog.
Kaliningradská oblast, vklíněná mezi Polsko a Litvu, dostává dodávky zboží z Ruska po železnici přes litevské území. Litva ovšem minulý týden zakázala převážet do ruské enklávy u Baltského moře zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. „Omezení se týká výrobků ze železa a oceli. Jde také o některé komodity, které přinášejí zisk do ruské pokladny. Mezi ně patří například alkohol, kaviár, hnojiva, dřevo a také sklo. Týká se to také ropy a ropných produktů,“ vyjmenoval politolog.
