Největší elektrické letadlo světa – eCaravan. Zdroj: Youtube
Pandemie koronaviru po celém světě uzemnila tisíce dopravních letadel. Ačkoli se byznys v oblacích pozvolna restartuje, návrat do „předkoronavirových“ časů zřejmě potrvá několik let. Namístě je tak otázka, zda nebude krizové období impulzem k přebudování leteckého průmyslu. Mohou spásu přinést elektrická letadla?
Zatímco elektrické automobily v čele s těmi, které vyrábí americká společnost Tesla, nabírají na popularitě, vývojáři elektrických letadel zatím tápou. Doba benzínová alespoň v oblacích zřejmě jen tak neskončí.
A to přesto, že sektor elektrických letounů zaznamenal během pandemie jeden výrazný úspěch. Na konci května vzlétlo k nebi dosud největší elektrické letadlo v historii. Kdo by ale očekával obrovský dopravní letoun, byl by zklamán. Vzduchem v americkém státě Washington prolétl elektrický model zvaný eCaravan přestavěný z původního stroje Cessna Caravan 208B, na jehož palubu se vejde „jen“ devět lidí. Při testovacím letu byl navíc v letadle přítomen pouze pilot, který v elektrickém letadle kroužil 30 minut a poté bezpečně přistál na letišti Grant County.
The world's largest all-electric aircraft made its first successful flight, landing safely in Moses Lake, Washington, about 180 miles southeast of Seattle pic.twitter.com/2afy5XEKEs
— Reuters (@Reuters) May 29, 2020
Za historickým úspěchem stály firmy AeroTEC a magniX, které se podílely na vývoji elektrického motoru. Výkonný ředitel druhé jmenované firmy Roei Ganzarski po testování poznamenal, že půlhodina letu díky šetrné baterii vyšla asi na šest dolarů (v přepočtu 130 korun). Kdyby letoun spotřeboval konvenční letecké palivo, 30 minut letu by vyšlo zhruba na 350 dolarů (přes 7,5 tisíce korun).
Ačkoli je provoz elektrického letadla oproti současným dopravním letounům levnější, bezhlučný a výrazně šetrnější vůči životnímu prostředí, podle BBC potrvá nejméně 50 let, než budou elektrická letadla masivně nasazena v každodenním provozu.
Baterie versus letecké palivo – 0:1
Hlavním problémem je totiž výdrž baterie. Hustota energie v letecké lithium-iontové baterii je asi 250 watthodin na jeden kilogram, proti tomu hustota energie leteckého paliva je asi 12 tisíc watthodin na jeden kilogram. Je třeba brát v potaz také fakt, že elektrická baterie váží úplně stejně, když je nabitá, i když není. Naopak spotřebou leteckého benzínu či petroleje se stroj stává lehčím. Letadla proto ani často nelétají s plnou nádrží.
Z toho vyplývá, že aby elektrická letadla se současnými bateriemi doletěla stejně daleko jako letouny s nádrží, muselo by být ve strojích výkonných baterií výrazně více. Britský expert Duncan Walker pro portál Future Planet vypočítal, že dopravní letoun Airbus A380 by s nejlepší elektrickou baterií uletěl jen tisíc kilometrů (jeho standardní dolet je ale 15 tisíc kilometrů). „Aby si letadlo udrželo svůj současný dolet, potřebovalo by tolik baterií, že by celkem vážily třicetkrát více než plná palivová nádrž. To znamená, že by letadlo vůbec nevzlétlo ze země,“ uvedl Walker.
Experti proto předpokládají, že elektrická letadla najdou nejdříve uplatnění na kratších trasách a malých letištích. Ve chvíli, kdy se zlepší výdrž elektrických baterií, začnou se poté elektrické letouny implementovat do leteckého parku velkých společností.
Používání elektrických letadel na krátkých trasách prozatím nijak zvlášť nezmenší celkový objem emisí leteckého průmyslu. Podle portálu Airport Technology totiž mají 80 procent objemu všech leteckých emisí na svědomí stroje, které létají na trasách delších než 1 500 kilometrů.
Vývojáře elektrických letadel tak ještě čeká dlouhá cesta. Na příkladu Tesly – která nedávno představila baterii se životností 1,6 milionu kilometrů – je ale možné vidět, že elektrická doprava postupuje mílovými kroky.
