Nečas neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Stal se vůbec prvním odsouzeným expremiérem

Někdejší premiér Petr Nečas (ODS) neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu, uvedla v pondělí večer Česká televize (ČT). Za křivou výpověď v kauze zneužití Vojenského zpravodajství Nečasovi odvolací soud loni v květnu potvrdil roční podmíněný trest a peněžitý trest ve výši 100 000 korun. Nečas se tak stal prvním pravomocně odsouzeným bývalým premiérem České republiky v trestní kauze.

Dovolání podal Nečas už loni v květnu, k nejvyšší instanci do Brna doputovalo v září. Jeho právník Adam Černý dříve sdělil, že verdikt nad Nečasem je v rozporu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu. Nečas podle pravomocného rozsudku dvakrát křivě svědčil u soudu ve prospěch své manželky Jany Nečasové (dříve Nagyové).

ČTĚTE VÍCE: Kauza takzvaných trafik: Nečas musí zaplatit milion korun. Soud mu potvrdil podmíněný trest

Obvodní soud i odvolací senát dospěly k závěru, že Nečas se snažil vyvinit svou manželku i tři její spolupachatele - vojenské zpravodajce. Soudy poukázaly na to, že Nečas měl v kauze Vojenského zpravodajství možnost odmítnout výpověď vůči blízké osobě, což neučinil. Zároveň byl řádně poučen o tom, že v takovém případě musí mluvit pravdu.

Disidenti budou mít jistotu průměrného důchodu, schválila vláda. Potřebují osvědčení

Disidenti by měli v příštím roce začít dostávat průměrný starobní důchod, i když neplatili dostatečně dlouho odvody. Lidem s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu by sociální správa měla nižší penzi automaticky dorovnat. Týkat se to má i těch, kteří dostávají část penze z ciziny. V roce 2024 by odpůrci minulého režimu měli pobírat 20 635 korun měsíčně. Vyplývá to z návrhu novel, který ve středu schválila vláda. Na tiskové konferenci to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj by se důchod mohl zvednout na průměrnou částku několika stovkám lidí. Stát by to mělo do 30 milionů korun ročně. Předlohu dostane Sněmovna.

Nečasova někdejší milenka a šéfka jeho kabinetu Nagyová nezákonně nařídila zpravodajcům, aby sledovali premiérovu první manželku Radku a také dva zaměstnance úřadu vlády. Nečas tvrdí, že požádal svou tehdejší šéfku kabinetu Nagyovou, aby mu zprostředkovala pomoc zpravodajců, protože cítil obavu o své bezpečí. Soudy ale dospěly k názoru, že iniciátorkou sledování byla výlučně Nagyová, která chtěla získané informace zneužít k osobnímu prospěchu. Kauza vedla v roce 2013 k pádu Nečasovy vlády.

Na základě Nečasových výpovědí z let 2015 a 2017 soud nejprve ženu opakovaně osvobodil. Nakonec ji justice potrestala nejpřísnějším možným podmíněným trestem a maximálním - tedy desetiletým - zákazem činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Stížnosti aktérů v roce 2022 definitivně zamítl Ústavní soud. Bývalý prezident Miloš Zeman pak Nečasové před koncem svého mandátu udělil milost. Prominul jí zbytek zkušební doby.

Loni v prosinci pak odvolací soud potvrdil Nečasovi v jiné kauze takzvaných trafik pro poslance ODS podmíněný trest 2,5 roku se zkušební dobou na čtyři roky a peněžitý trest milion korun. Jeho spoluobžalovaný bývalý náměstek ministra zemědělství Roman Boček dostal dvouletý podmíněný trest a musí zaplatit 300 000 korun. Rozsudek, podle kterého se muži dopustili trestného činu podplacení, je pravomocný.

V případu figurovala i Nečasová, kterou prvoinstanční soud také potrestal dvouletým podmíněným trestem a třísettisícovým peněžitým trestem. Žena se ale proti verdiktu neodvolala a rozhodnutí nabylo právní moci už dříve. Trojice vinu od počátku odmítala.

Tagy:
Brno Petr Nečas výpověď Jana Nečasová odvolací soud Adam Černý Nejvyšší soud České republiky peněžitý trest podmíněné odsouzení