Příspěvky na bydlení
Více než polovina Čechů pociťuje komplikace s bydlením v souvislosti s rostoucí inflací a zdražováním energií. Obavy o udržení střechy nad hlavou se ale zdaleka netýkají jen těch, kteří žijí ve vlastním. Čtyři z deseti Čechů mají strach, že budou mít problém zaplatit nájem. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Instant Research pro Generali Investments.
Zatímco před dvěma lety se kvůli aktuálnímu dění obávalo problémů s dosažením na vlastní bydlení šest z deseti Čechů, v současnosti je to už téměř každý, přesněji řečeno 88 procent dotázaných. Ukázaly to výsledky průzkumu společnosti Instant Research pro investiční skupinu Generali Investments.
PŘEHLEDNĚ: Příspěvek na bydlení má nová pravidla. Kdo na něj má nárok a jak na zažádání?
Vláda ve středu rozšířila možnost pro lidi, kteří si chtějí žádat o dávky na bydlení. Navýšila totiž hranici takzvaných normativních nákladů, tedy průměrných celkových nákladů na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti, na jejichž základě si mohou lidé o příspěvek zažádat. Důvodem zvýšení o 2 000 až 4 500 korun jsou především zdražující se energie.
Nejvíce české domácnosti ohledně bydlení ovlivnily ceny energií a zvyšující se míra inflace. Dohromady jde o téměř 60 procent Čechů, kterým zdražení elektřiny, plynu nebo dalších nákladů zkomplikovala situaci s bydlením. U lidí, kteří žijí v nájmu, jde dokonce o více než tři čtvrtiny. Celkem 40 procent Čechů má strach, že nebudou schopni v budoucnu zaplatit nájem.
Vyměnit nájemní byt za menší
„Situace na trhu s bydlením je dlouhodobě složitá. Rekordní inflace a vysoké ceny energií ale Čechy ovlivňují daleko více než dříve třeba pandemie koronaviru. Výdaje na bydlení má přes osmdesát procent lidí vyšší než loni, pětina dokonce platí alespoň o čtvrtinu víc,“ okomentoval výsledky průzkumu Marek Bečička, ředitel Product & Real Assets Generali Investments CEE.
Z dotazování rovněž vyplynulo, že více než pětina lidí, kteří žijí v nájmu, uvažují o možnosti přestěhovat se do menšího bytu. Mimo jiné proto, že přibývá lidí, kteří si nemohou dovolit za nájem dávat tolik jako před rokem. Aktuálně se takto pro Generali Investments vyjádřila třetina dotázaných Více než třetina Čechů má také nižší nároky na bydlení než dříve, ještě loni to bylo pouze 15 procent.
Strop pro výpočet příspěvku na bydlení se od října zvýší až o 4500 korun, schválila to vláda
Strop pro výpočet příspěvku na bydlení se od října zvedne, a to pro některé až o 4 500 korun. Vláda ve středu schválila zvýšení tzv. normativů. Po jednání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Pomoci to má těm nejohroženějším skupinám obyvatel, na které dopadá současná krize.
Problémy s rostoucími náklady na bydlení se pochopitelně dotýkají i lidí, kteří si pořídili vlastní dům či byt. Řadě z nich totiž letos nebo příští rok končí fixace úrokové sazby u hypotečního úvěru. Týká se to odhadem kolem 100 tisíc domácností.
Splátka vyskočí až na polovinu mzdy
Ovšem tentokrát bude náraz skutečně obří. Fixace totiž končí dlužníkům, kteří si pořizovali nebo refinancovali hypotéku nejčastěji před pěti lety. Tehdy se průměrná úroková sazba pohybovala těsně nad dvěma procenty, aktuální průměrná nabídková sazba přesahuje trojnásobek této hodnoty. Splátka hypotéky tak po konci fixace vzroste o více než 60 procent.
„Pokud si někdo kupoval před pěti lety třeba menší byt v Praze o ploše okolo padesáti metrů čtverečních, dal za něj zhruba pět milionů korun. Při využití běžné hypotéky s dobou splácení 30 let a úvěru ve výši 80 procent ceny nemovitosti činila splátka asi 15 tisíc korun měsíčně. Po konci fixace to ale bude více než 24 tisíc,“ vysvětlil Bečička.
Zatímco v roce 2017 představovala splátka 15 tisíc korun asi 39 procent tehdejší průměrné mzdy v Praze, splátka 24 až 25 tisíc po konci fixace nyní odpovídá polovině pražského průměrného výdělku. I proto osm procent lidí z těch, kteří aktuálně splácí hypotéku, uvažuje o prodeji nemovitosti a přestěhování se do nájmu.
