nájem

Čtyřicet lidí bez domova a pro každého z nich 100 tisíc korun. Takový byl koncept odvážného sociálního experimentu, který začal v Praze loni v létě. Co se v životech jeho aktérů po osmi měsících změnilo? A mohl by to být způsob, jak snížit počty lidí na ulici?

O více než 200 procent vzrostly ceny garáží za posledních deset let. Zatímco v roce 2015 se metr čtvereční prodával v průměru za 11 tisíc korun, letos je to 34 tisíc korun. Nejvíce za stání pro svého čtyřkolého miláčka zaplatí lidé v hlavním městě – a to v některých případech i dva miliony korun.

Potvrzení od zaměstnavatele, motivační dopis, minimálně středoškolské vzdělání a tři nájmy předem. Nároky pronajímatelů bytů stoupají. Podle odborníků je velká část z nich neoprávněná. Nájemci na ně ale většinou rádi kývnou. Jinak jim hrozí, že nemovitost majitel pronajme někomu jinému.

V Česku převládá stigma nájemního bydlení, pronesl v pořadu Co na to ministr šéf resortu pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN). Zdůraznil, že vláda musí tento druh bydlení podpořit, jelikož tak může vytvořit tlak na tržní ceny a vyhnout se prohloubení bytové nouze. Kulhánek rovněž nastínil, kdy veřejnosti představí audit ohledně možných škod po kritizované digitalizaci stavebního řízení svého předchůdce Ivana Bartoše (Piráti).

Bývalá kancléřka prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková už nebydlí v těsné blízkosti Pražského hradu. V kancléřském bytě tam zůstala i poté, co v minulém roce funkci opustila. Nájem jí vypršel na konci loňského roku.

Od letošního roku česká ekonomika na ukrajinských uprchlících vydělává. Rozdíl mezi dávkami v nouzi a tím, co pracující Ukrajinci do státní kasy přinesou, činí za první kvartál roku 2024 tři miliardy korun. Dávky v současné době čerpá pouze 25 procent nejzranitelnějších uprchlíků. V pořadu Svět financí s Trinity Bank to řekla analytička ministerstva práce a sociálních věcí Magdalena Klimešová. S přínosem ukrajinských uprchlíků pro českou ekonomiku souhlasí i ekonom Lukáš Kovanda. Podle něj z žádných dat nevyplývá, že by jejich přítomnost měla negativní vliv na českou zaměstnanost či výši mezd.

Až o tisíce korun měsíčně si připlatí senioři v Janově u Hřenska. Zastupitelé tam totiž zvýšili nájemné v obecních bytech. Seniorům to vadí také proto, že obec podle nich do bytů neinvestuje a některé z nich jsou dokonce zamořené plísněmi.

Skoro tři sta korun. Tolik v průměru Češi zaplatí za nájem v přepočtu na metr čtvereční. A nejenže nájemní bydlení zdražuje dál, navíc se zhoršuje i jeho dostupnost. Pronajímatelé si nájemce čím dál důkladněji prověřují a vybírají.

O typickém životě třicátníka si Daniel může nechat jen zdát. Kvůli svému onemocnění – multisystémovému poškození organismu – trpí neustálými bolestmi a dalšími obtížemi. Pracovní schopnost mu rapidně klesla, je v invalidním důchodu, přesto doufá v lepší bydlení. To současné není vyhovující, dokonce přispívá ke zhoršení Danielova stavu. S prosbou o pomoc se nyní obrátil na veřejnost.

Počet neplatičů za nájemní bydlení narostl oproti loňskému roku přibližně o třetinu. Vyplývá to z průzkumu mezi členy Asociace nájemního bydlení (ANB). Problém včas zaplatit činži mají senioři, matky samoživitelky, mladé rodiny nebo ti, co v nájmu žijí sami. Podle majitelů pronajímaných nemovitostí jsou mezery v zákoně. Upozorňují, že vystěhovat toho, kdo neplatí, může trvat i déle než rok.

Město Havířov zažívá revoluci v bydlení. Radní schválili nové ceny nájemného ve všech městských bytech. Poplatky tak v Havířově v řadě případů vzrostou i na dvojnásobek. Lidé si připlatí od července letošního roku. O kolik, to se pak bude odvíjet od atraktivity místa a typu smlouvy, kterou nájemníci mají. Těm se to nelíbí.