Bugatti Chiron vypouští 571,64 g CO2 na kilometr. Zdroj: se svolením společnosti Bugatti
Schválený zákaz spalovacích motorů od roku 2035 má kromě poražených velkovýrobců také své vítěze. Automobilek vyrábějících méně než tisícovku vozidel ročně se konec tradičních pohonů nedotkne a budou moct nadále produkovat malé série modelů se závratnými emisemi. V drtivé většině případů jde o supersportovní modely s výkonnými benzinovými motory. Odklad dostanou dokonce i klasici žánru jako Ferrari, Lamborghini nebo McLaren.
Po letech vyjednávání nebylo překvapením, že EU nakonec schválila zákon, který do roku 2035 fakticky zakazuje prodej nových vozidel s benzínovým, naftovým a hybridním pohonem v EU. Nejexkluzivnější evropské automobilky, od Ferrari a McLarenu po Koenigsegg a Pagani a od Lotusu po Donkervoort, se však kulce emisí CO2, kterou na výrobce automobilů minulý týden Evropský parlament vypálil, minimálně dočasně vyhnuly.
Produkce Ferrari sice přesahuje povolených 10 000, pro výjimku jsou ale klíčové registrace na území EU a do tohoto limitu se italská značka hravě vejde. Zdroj: Ferrari
Lex Ferrari
Už v loňském roce byl předložen a následně schválen pozměňovací návrh, známý jako „Lex Ferrari“. Ustanovení osvobozuje všechny malosériové výrobce produkující méně než jeden tisíc vozidel ročně z celoevropského zákazu prodeje vozidel se spalovacím motorem po roce 2035 a poskytuje (zatím) roční odklad pro výrobce registrující až 10 tisíc nových vozů ročně. Hlavním argumentem malých výrobců byl prostý fakt, že nákladné plnění evropských požadavků by pro ně bylo de facto likvidační, nehledě na skutečnost, že množství emisí vypouštěných jejich auty je v celkovém úhrnu mizivé.
ČTĚTE TAKÉ: Norma Euro 7 je sud se střelným prachem. Uškodí hlavně zákazníkům lidových aut
„Italské Ferrari sice v roce 2022 prodalo 13 211 vozů, v regionu EMEA (Evropa, Střední východ a Afrika) bylo však zaregistrováno pouze 5 958 vozů maranellské značky, což je výrazně pod prahovou hodnotou,“ upozornil na registrační matematiku server speedcafe.com. Nejtradičnější výrobce supersportů už přitom avizoval příchod svého prvního plně elektrického modelu. To německý arcirival Italů Porsche loni vyprodukoval těžko uvěřitelných 309 884 aut, takže se jej žádné výjimky týkat ani zdánlivě nemohou.
Zpráva investorů McLarenu zase ukázala, že za první tři čtvrtletí loňského roku britský výrobce prodal 1 395 vozů, ale méně než tisíc z nich šlo do Evropy, zatímco nizozemský Donkervoort vyrobil v roce 2022 méně než 100 vozů, což evropskou terminologií znamená „ultra malý objem.“
Mezi maloobjemové značky ale spadá i řada dalších. Alpine, Alpina (nyní ve vlastnictví BMW), Aston Martin, Bugatti (nyní ve vlastnictví Rimac), Ineos, KTM, Lotus (nyní ve vlastnictví Geely), Pagani, slovenská Praga, Ruf, Wiesman, Ariel, Caterham, Marcos, Bristol nebo znovuzrozený australský Brabham. Vůbec nejvíce znečišťujícím osobním autem na trhu je šestnáctiválcové Bugatti Chiron Pur Sport s kombinovanými emisemi WLTP 571,6 gramů/km.
Hrozí hra na schovávanou
„Legislativa EU uznává jedinečné podmínky pro výrobce malých a velmi malých objemů a umožňuje flexibilitu před rokem 2035, pokud se výrobce dohodne na jasném plánu snižování emisí CO2 s EU,“ vysvětluje firma McLaren.
Odborníci z oboru automotive ale podle serveru Forbes varují, že výjimka pro maloobjemové výrobce zahájí hru výrobců na kočku a myš, protože se budou zuby nehty snažit registrace udržet pod schválenými stropy. Potřebná čísla by prý mohli „vykouzlit“ větším přesouváním prodejů na mimounijní trhy.
Méně nápadnou skupinou malosériových výrobců jsou firmy vyrábějící auta pro náctileté. Zdroj: se svolením společnosti Ligier
Nejen supersporty
Zdaleka ne každý výrobce s registracemi pod 10 tisíc aut je ale producentem sportovních modelů. Například francouzští výrobci Aixam nebo Ligier se specializují na primitivní minivozítka s nízkým výkonem, která lze řídit s řidičským oprávněním na malý motocykl, tedy teoreticky od patnácti let.
„Sektor výrobců ultra malých vozidel ((U)SVM) je strukturálně ovlivněn neustálými regulačními změnami, zatímco velkosérioví výrobci mohou těžit z úspor vzniklých masovostí výroby,“ řekl pro Forbes Federico Righi z firmy Pagani.
„Naši členové zaměstnávají přes osm tisíc tisíc lidí přímo a stovky dalších prostřednictvím svých dodavatelských řetězců,“ doplnil. Righi dále vysvětlil, že emise aut malých výrobců mohou být vyšší, ale vozy jejich členů jen zřídka najedou více než pět tisíc km ročně a jsou zřídka vyřazeny, přičemž žijí dlouhý život s pravidelnou servisní údržbou.
