Nejtragičtější tornádo v Evropě za 20 let. Jaké další větrné kalamity řádily v Česku?

Tornáda se nejčastěji vyskytují v jarních měsících v oblasti středozápadu a jihu Spojených států, kde se nachází takzvaný tornádový pás a USA každoročně zasáhne přes 1 100 tornád. Tento ničivý větrný jev se však nevyhýbá ani Evropě, byť ji zasahuje s menší četností a intenzitou.

Největší výskyt tornád je hlášen ze zemí západní a střední Evropy. Zasaženy bývají nejčastěji Německo, Nizozemsko, Belgie, Francie, Rakousko, Polsko a také Česká republika. Zatímco oblast Středozemního moře zaznamenává tornáda převážně v podzimních a zimních měsících, většinu kontinentální Evropy zasahují tornáda v létě.

Kostel jako symbol zkázy. Tornádo na něm zastavilo čas v momentě, kdy začalo peklo

Počasí

Bouřky a ničivé tornádo na jihu Moravu si vyžádaly zatím pět obětí. Některým obyvatelům zasažených obcí se podařilo natočit záběry ničivého přírodního živlu, které způsobilo nejspíše stamilionové škody. Celkové náklady se ale mohou vyšplhat až k miliardám korun. Na pomoc obyvatelům postižených oblastí se skrze Nadaci Via sešlo přes 119 milionů korun.

Tornádo, které ve čtvrtek zasáhlo Hodonínsko a Břeclavsko, je podle serveru Severe Weather první tornádem, které se v České republice vyskytlo od roku 2018. Je také s nejméně pěti oběťmi na životech dosud nejsmrtelnější nepříznivou povětrnostní událostí v Evropě v letošním roce a podle údajů serveru je zároveň nejtragičtějším tornádem na evropském kontinentě od června 2001. Tehdy se silná větrná smršť přehnala nad ukrajinským Brusilovem, zabila pět lidí a zničila na 440 domů.

Ke změření síly tornáda se používá Fujitova stupnice, která tyto jevy dělí do šesti stupňů od nejslabšího F0 až po nejsilnější F5, který se celosvětově vyskytuje pouze ve dvou procentech případů ze všech výskytů tornád.

Podle Evropské laboratoře pro výzkum silných bouří (ESSL) bylo v letech 2010 až 2020 na evropském kontinentě zaznamenáno 3 287 tornád. Z nich bylo 329 o síle F2 (způsobující značné škody s nárazy větru 180 až 250 km/hod.), 28 o síle F3 (vážné škody, vítr v nárazech o rychlosti 250 až 330 km/hod.) a dvě o síle F4 nebo F5 (zničující až ohromující škody, nárazy větru 330 až více než 420 km/hod.).

Nejtragičtějším evropským tornádem ve 20. století byla větrná smršť, která se v červnu 1984 přehnala rychlostí až 360 km/hod. v okolí ruských měst Jaroslavl a Ivanovo a zabila na 90 lidí. Mezi silná tornáda z poslední doby patří smršť o síle F3, která v listopadu 2016 zasáhla střední část Itálie a zemřeli při ní dva lidé.

Průměrně zemře v Evropě při tornádech deset až 15 lidí ročně, nejčastěji si oběti na životech vybírají tornáda o síle F2/F3. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) škody způsobené čtvrtečním tornádem na jihu Moravy odpovídají síle F3. Ústav však nevyloučil ani vyšší stupeň. Podle ústavu není zatím jasné, zda tornádo bylo pouze jedno nebo jich bylo více. V ČR je ročně zdokumentováno přibližně jedno až pět tornád. Tornádo přesahující sílu F3 v novodobé historii zaznamenáno podle ČHMÚ nebylo.

Výběr velkých větrných kalamit v ČR v posledních 20 letech:

3. srpna 2001 Dvoudenní bouře zasáhly celé území České republiky a vyžádaly si dva lidské životy.

9. září 2001 Vichřice zasáhla velkou část území republiky, nejhůře postižena byla Praha, část středních Čech a Brněnsko, zemřeli tři lidé.

26. října 2002 Silná vichřice zasáhla během dvou dnů celé území země, zemřeli dva lidé.

15. srpna 2003 Po dlouhotrvající vlně tropických veder a sucha zasáhly velkou část Česka bouře s nárazovým větrem. Nejhorší následky zanechala bouře ve Středočeském kraji, zejména na Kladensku, Mělnicku a Nymbursku. Zemřel jeden člověk.

9. června 2004 Nad Litovlí na Olomoucku se přehnalo tornádo a zpustošilo třetinu města. Škody byly odhadnuta na 100 milionů korun a rychlost větru na nejméně 300 km/h.

19. listopadu 2004 Česko zasáhla vichřice, déšť a sněžení, zemřel jeden člověk.

30. července 2005 Tropické počasí vystřídaly bouřky, při nichž vítr na mnoha místech porážel stromy a trhal dráty elektrického vedení. Velké škody napáchala kalamita na západě a severu Čech, na Mostecku zemřel jeden člověk.

16. prosince 2005 Českou republiku ochromil prudký vítr, sníh a náledí, zahynuli dva lidé.

18. ledna 2007 Českou republikou se přehnal orkán Kyrill, který si vyžádal čtyři lidské životy a způsobil škody asi 250 miliard korun, zejména v lesích, dopravě a energetice.

11. května 2007 Silný vítr působil problémy téměř v celé zemi, jeden mrtvý.

1. března 2008 Česko zasáhl orkán Emma, který si vyžádal jeden lidský život a způsobil rozsáhlé škody (podle pojišťoven 1,4 miliardy korun), zejména v lesích, dopravě a energetice.

25. června 2008 Bouře provázené přívalovými dešti a silným větrem zasáhly téměř celou republiku, jeden mrtvý.

30. října 2008 Silné poryvy větru se přehnaly přes Česko, nejsilněji zasáhly východ republiky, jeden mrtvý.

23. července 2009 Po dvoudenním tropickém počasí zasáhly zemi bouře doprovázené silným větrem, vyžádaly si tři oběti.

4. prosince 2013 Orkán Xaver způsobil stovky škod za více než miliardu korun.

29. října 2017 Česko zasáhl orkán Herwart, který si vyžádal čtyři lidské životy, způsobil značné problémy v železniční i silniční dopravě a škody 1,45 miliardy korun.

10. března 2019 Větrná bouře Eberhard si vyžádala problémy v železniční i silniční dopravě, škody dosáhly více než 100 milionů korun.

10. února 2020 ČR zasáhla bouře Sabine, která si vyžádala jeden lidský život.

24. června 2021 Břeclavskem a Hodonínskem se prohnaly mimořádně silné bouře a zřejmě i tornádo, je přes 100 zraněných, poničené domy.