Nejvíce sil bude v příštích letech chybět sociálním službám, poptávka poroste hlavně po ošetřovatelích Zdroj: Profimedia.cz
Česko se může chlubit téměř nejnižší nezaměstnaností v Evropě, přesto ministerstvo práce a sociálních věcí hlásí mnoho neobsazených pozic. Už roky zemi chybí kvalitní řemeslníci a techničtí pracovníci. Jak se bude poptávka v budoucnu měnit? Odpovědi přináší resort projektem Predikce trhu práce – KOMPAS.
Nižší míru nezaměstnanosti než v Česku v rámci Evropské unie hlásí už jen Polsko a Německo. Jaké jsou výhledy do dalších tří až pěti let?
„Trh práce ovlivňuje řada okolností – například ekonomický vývoj nebo v poslední době pandemie koronaviru či válka na Ukrajině. S těmito neočekávatelnými faktory je spojená řada rizik a výzev, jako bylo třeba ještě nedávno nepředstavitelné rozšíření režimu home office, dočasné zavírání firem nebo nyní naopak začlenění desetitisíců ukrajinských uprchlíků na volná pracovní místa v rámci České republiky,“ konstatoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Předpověď Úřadu práce ČR je užitečným ukazatelem. A to nejen studentům při výběru oboru, ale i aktuálně nezaměstnaným, kteří mohou své šance pro vstup na pracovní trh zvýšit volbou vhodného rekvalifikačního kurzu.
Stárneme, kdo se o nás postará?
Trend, kdy starších přibývá rychleji než nově narozených, v Česku podle Úřadu práce ČR trvá už několik let. A stejně tak i nedostatek pracovních sil v sociální oblasti. V příštích třech až pěti letech to podle projektu Kompas nebude jiné. Akutní nedostatek pracovníků v sociálních službách se bude týkat čtyř krajů:
- Královéhradecký kraj, poptávka vzroste o 51 %
- Zlínský kraj, poptávka vzroste o 50 %
- Moravskoslezský kraj, poptávka vzroste o 47 %
- Liberecký kraj, poptávka vzroste o 35 %
Žalostně málo ošetřovatelů
Pokud se zaměříme na konkrétní profesi, pak největší hlad bude po ošetřovatelích. Ten by měl být především na Vysočině, kde potřeba nových pracovníků vystoupá o 81 %. „Důvodem je dlouhodobý nedostatek pracovní síly v oblasti zdravotnických služeb a služeb, které na ně navazují,“ komentoval Jiří Vaňásek, vedoucí projektu Predikce trhu práce – KOMPAS. Ten zároveň dodal, že situace je obtížně řešitelná vzhledem k tomu, že obor dlouhodobě neláká dostatek zájemců.
Málo lidí v oblasti umění, životního prostředí nebo bezpečnosti
Nedostatek sil se týká i řady jiných oborů. Ústecký kraj bude hledat až o 59 % více lidí v oblasti umění a užitného umění. „Dnes sem řadíme mimo výtvarné umění například i audiovizuální záznam, mediální produkci, módní tvorbu či interiérový a průmyslový design,“ upřesnil Vaňásek.
Ochrana životního prostředí, to je téma, které v posledních letech hýbe celým světem. A i proto roste poptávka po odbornících. Například v Jihočeském kraji stoupne o 44 % procent.
Dalším profesním oborem, kde výrazně v intervalu tří až pěti let vzroste zájem o nábor nových pracovníků, je bezpečnost. Tu mimo jiné ovlivňuje například i válka na Ukrajině. V Pardubickém kraji podle předpovědi odborníků vzroste poptávka o 43 %.
Uplatnění ale najdou také pracovníci v oblast přírodních věd nebo informatiky. V Plzeňském kraji vzroste zájem o odborníky o 41 % a v Jihomoravském až o 40 %.
Kromě samotných oborů, v nichž bude nedostatek pracovníků nejpalčivější, projekt KOMPAS přináší i vysvětlení situace. „Důvodem pro zvýšení poptávky je rychlý rozvoj digitálních technologií s ohledem na dopad čtvrté průmyslové revoluce. Současně tuto poptávku ovlivňují i faktory vztahující se k oblasti ochrany životního prostředí, které jsme zaznamenali už v sousedním Jihočeském kraji.“
Diplom vs. maturita
Zatímco ve státní správě v současnosti fungují absolventi středních škol v těsné většině (51 %, vysokoškoláci 43 %), v soukromém sektoru je rozdíl markantnější: 69% středoškolsky ku 21 % vysokoškolsky vzdělaných lidí. Pokud se požadavky na vzdělání v průběhu let nezmění, ve státní sféře bude absolventů vysokých škol přibývat.
A jak se potřeba vysokoškolsky vzdělaných lidí dotkne jednotlivých regionů v Česku? Nejvíce lidí s diplomem bude potřeba v Karlovarském kraji. Tam aktuálně chybí a zřejmě i nadále chybět bude 43 % vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. To se týká hlavně pedagogů a vědců se zaměřením na přírodu. Potřeba jich zřejmě bude až o 38 % více. Dále jsou potřeba v chemické výrobě a ostatních materiálových oborech, kde potřeba vzroste až o 33 %.
A po absolventech univerzit budou prahnout také v Praze a na Vysočině. Tam je budou hledat ve čtyřech oborech: Informatika, ochrana životního prostředí, policie, armáda, ale i v oblasti práva a zdravotnictví.
