Nejzadluženější zemí je Japonsko. Česká republika do čtyř let narazí na dluhovou brzdu

Celkem 32 zemí světa aktuálně vykazuje veřejný dluh převyšující jejich hrubý domácí produkt. Suverénně nejzadluženější zemí světa je Japonsko, jehož veřejné instituce mají závazky ve výši 257 procent HDP. V první desítce najdeme hned dvě evropské země, a to Řecko a Itálii.

Řecko má třetí největší veřejný dluh ve vztahu k HDP a zároveň jde o jednu ze tří zemí světa, jejíž veřejný dluh převyšuje dvojnásobek ročního ekonomického výkonu. Se svými 210 procenty se tak ocitá o pouhé dva procentní body za druhým Súdánem. Vyplývá to z aktuálních dat Mezinárodního měnového fondu.

Na druhé straně existuje rovněž poměrně malý počet zemí s nízkým veřejným dluhem, a to do 30 procent HDP. Vůbec nejnižší zadlužení vykazují Hong Kong (jedno procento), Brunej (dvě procenta) a Afghánistán (devět procent). Tyto tři státy jsou zároveň jediné, jejichž veřejný dluh ve vztahu k HDP dosahuje jednotek procent, u naprosté většiny států světa se pohybuje mezi 50 a 99 procenty hrubého domácího produktu.

Do čtyř let vyrovnané rozpočty?

Na nárůstu veřejného dluhu se jednoznačně podepsala koronavirová pandemie, respektive reakce vlád jednotlivých zemí v podobě programů na podporu ekonomiky. To ruku v ruce s přece jen nevyhnutelným propadem hrubého domácího produktu vyústilo ve zvýšení veřejného zadlužení. Zatímco na konci roku 2019 dosahovala průměrná výše dluhu ve vyspělých zemích (většina Evropy, USA, Kanada a Japonsko) necelých 104 procent, loni už převyšovala 120 procent HDP.

A ještě letos má o více než dva procentní body stoupnout, od příštího roku by se měl trend obrátit. Nikoli však v případě České republiky. Tuzemský veřejný dluh poroste až do roku 2025, kdy bude kulminovat na úrovni 56,1 procenta HDP. Právě na přelomu let 2024 a 2025 se přehoupne přes 55 procent HPD, čímž Česko narazí na takzvanou dluhovou brzdu.

Jde o institut, který česká legislativa zná od roku 2017, a to v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ten říká, že jakmile se veřejný dluh dostane na 55 procent HDP, bude muset český stát hospodařit s vyrovnanými, respektive dlouhodobě udržitelnými rozpočty všech veřejných institucí. Česká republika přitom má na letošní rok naplánovaný rozpočtový schodek ve výši 500 miliard korun a ministerstvo financí ve svém konvergenčním programu z letošního dubna počítá s deficitem veřejných financí ve výši 4,4 procenta HDP ještě v roce 2024.