Celkem 32 zemí světa aktuálně vykazuje veřejný dluh převyšující jejich hrubý domácí produkt. Suverénně nejzadluženější zemí světa je Japonsko, jehož veřejné instituce mají závazky ve výši 257 procent HDP. V první desítce najdeme hned dvě evropské země, a to Řecko a Itálii.
Řecko má třetí největší veřejný dluh ve vztahu k HDP a zároveň jde o jednu ze tří zemí světa, jejíž veřejný dluh převyšuje dvojnásobek ročního ekonomického výkonu. Se svými 210 procenty se tak ocitá o pouhé dva procentní body za druhým Súdánem. Vyplývá to z aktuálních dat Mezinárodního měnového fondu.
Na druhé straně existuje rovněž poměrně malý počet zemí s nízkým veřejným dluhem, a to do 30 procent HDP. Vůbec nejnižší zadlužení vykazují Hong Kong (jedno procento), Brunej (dvě procenta) a Afghánistán (devět procent). Tyto tři státy jsou zároveň jediné, jejichž veřejný dluh ve vztahu k HDP dosahuje jednotek procent, u naprosté většiny států světa se pohybuje mezi 50 a 99 procenty hrubého domácího produktu.
Do čtyř let vyrovnané rozpočty?
Na nárůstu veřejného dluhu se jednoznačně podepsala koronavirová pandemie, respektive reakce vlád jednotlivých zemí v podobě programů na podporu ekonomiky. To ruku v ruce s přece jen nevyhnutelným propadem hrubého domácího produktu vyústilo ve zvýšení veřejného zadlužení. Zatímco na konci roku 2019 dosahovala průměrná výše dluhu ve vyspělých zemích (většina Evropy, USA, Kanada a Japonsko) necelých 104 procent, loni už převyšovala 120 procent HDP.
A ještě letos má o více než dva procentní body stoupnout, od příštího roku by se měl trend obrátit. Nikoli však v případě České republiky. Tuzemský veřejný dluh poroste až do roku 2025, kdy bude kulminovat na úrovni 56,1 procenta HDP. Právě na přelomu let 2024 a 2025 se přehoupne přes 55 procent HPD, čímž Česko narazí na takzvanou dluhovou brzdu.
Jde o institut, který česká legislativa zná od roku 2017, a to v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ten říká, že jakmile se veřejný dluh dostane na 55 procent HDP, bude muset český stát hospodařit s vyrovnanými, respektive dlouhodobě udržitelnými rozpočty všech veřejných institucí. Česká republika přitom má na letošní rok naplánovaný rozpočtový schodek ve výši 500 miliard korun a ministerstvo financí ve svém konvergenčním programu z letošního dubna počítá s deficitem veřejných financí ve výši 4,4 procenta HDP ještě v roce 2024.
