Pokud vláda nezačne připravovat úsporné rozpočty, nepomůže nám ani modlení. Zdroj: Profimedia.cz
Hospodaření státu skončilo ke konci dubna dalším smutným rekordem. Schodek 192 miliard korun je dokonce horší výsledek než za celý rok 2009, kdy Česko čelilo následkům globální finanční a hospodářské krize. Ratingová agentura Moody's konstatovala, že česká vláda dosud nepřijala žádné smysluplné plány na nápravu veřejných financí.
„Konvergenční program české vlády nezahrnuje ve střednědobém horizontu smysluplné plány fiskální konsolidace, je úvěrově negativní,“ uvedla v pondělí agentura Moody's. Toto suché konstatování má v sobě mnohem důležitější informaci pro české veřejné finance než zpráva ministerstva financí o stavu státního rozpočtu ke konci dubna. A také přitáhlo daleko větší pozornost odborníků než informace úřadu Aleny Schillerové (za ANO).
Nejhorší duben v historii. Schodek státního rozpočtu stoupl na rekordních 192 miliard
Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 192 miliard korun z březnových 125,2 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělní tiskové zprávě ministerstvo financí. Jde o nejhorší dubnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci dubna byl schodek 93,8 miliardy korun.
Pokud by totiž došlo ke zhoršení úvěrového ratingu České republiky, znamenalo by to zhoršení podmínek, za kterých by česká vláda byla schopna prodat své dluhopisy věřitelům. Podle ekonomů oslovených redakcí CNN Prima NEWS sice agentura Moody's zatím jen vztyčila varovný prst, i to však může na prodražení státního dluhu stačit.
My vám to říkali
„Na zhoršení ratingu to zatím nevypadá, ke zhoršení výhledu českých veřejných financí agenturami ale zřejmě dojde. S tím jde ruku v ruce velmi pravděpodobné zdražení vládního dluhu, na úrocích tedy bude český stát platit mnohem více než doposud,“ řekla CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
V podobném duchu na vyjádření agentury Moody's reagovala také předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. „Dnešní (pondělní, pozn. red.) varování Moody's se nese v duchu toho, na co opakovaně upozorňuje i Národní rozpočtová rada. Už ve stanovisku z počátku března jsme doporučovali, aby vláda připravila realistickou konsolidační strategii,“ uvedla Zamrazilová ve svém stanovisku, které má CNN Prima NEWS k dispozici.
KOMENTÁŘ: Vláda se dopouští rozpočtového zločinu. Pykat za ni ale bude někdo jiný
Zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu jen potvrdila to, na co české ekonomické špičky upozorňují už řadu měsíců. A sice, že pod rouškou covidu lze zvyšovat vládní výdaje prakticky neomezeně. Záleží jen na nalezení vhodné záminky a přijatelného zdůvodnění pro voliče.
Vláda totiž počítá se snižováním rozpočtového schodku jen o 0,5 procenta HDP ročně. „Pokud by ratingové agentury, jako je Moody's, nakonec skutečně přistoupily ke zhoršení hodnocení úvěrové spolehlivosti České republiky, lze očekávat, že by finanční trhy v reakci na to požadovaly vyšší rizikovou prémii,“ dodala Zamrazilová.
Šetřit? Nejdříve za dva roky
Problém podle ní totiž tkví v tom, že skutečná konsolidace českých veřejných financí může nastat nejdříve od roku 2023. „Současná vláda už avizovala, že je to úkol pro příští vládu. Jenže ta, která vzejde z podzimních voleb do Poslanecké sněmovny, může být ustavena klidně až koncem roku nebo začátkem příštího, a tak nestihne žádný lepší státní rozpočet připravit,“ dodala Horská.
„Na úsporný rozpočet na příští rok můžeme zapomenout. Máme před volbami a v takové chvíli žádná vláda nebude přicházet s tím, že se musí šetřit,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické. Také ona si myslí, že zásadní změny ovlivňující bilanci hospodaření státu přijdou nejdříve v příštím roce, a tedy budou mít vliv až na státní rozpočet na rok 2023. „Ale vzhledem k tomu, jaká vláda se rýsuje, tedy koaliční složená pravděpodobně až z pěti stran, nebude vůbec lehké najít shodu v tom, jak vlastně české veřejné finance navracet do rovnováhy,“ dodala Hedija.
Půjčujeme si dráž než Řecko
Podle Heleny Horské nám trochu hraje do karet fakt, že žádná země světa se nemůže chlubit skvělým stavem svých veřejných financí, protože koronavirus měl zdrcující dopad na všechny. „Problém ale je v tom, že vyspělé státy dávají už najevo, jak fiskální nerovnováhu budou řešit. My zatím nic,“ vysvětlila Horská.
Pokud by skutečně došlo ke zvýšení úrokových sazeb u českých vládních dluhopisů, vedlo by to ke zvýšení objemu takzvané dluhové služby. Tedy peněz, které vláda platí ve formě úroků svým věřitelům za to, že si od nich půjčila. Česko zatím platí něco málo přes 40 miliard korun ročně. Jenže už několik posledních měsíců je možné pozorovat růst úrokových sazeb u desetiletých vládních dluhopisů, které slouží jako určité měřítko. Sazba u těch českých aktuálně dosahuje necelých dvou procent. Pro zajímavost – řecké desetileté vládní dluhopisy trh cení sazbou 0,85 procenta.
