Foto: Profimedia.cz
Ilustrační foto
Podle čtvrtiny oslovených podnikatelů vládní protikrizové programy a opatření jednoznačně přispěly k udržení podnikání. O opaku je přesvědčeno 29 procent dotazovaných. Největší podíl oslovených firem, 46 procent, ale uvedlo, že nemůže vliv vládních kroků na udržení podnikání hodnotit. O jejich přežití se totiž rozhodne až na podzim. Vyplývá to z výsledků ankety vlivné Hospodářské komory.
Anketa s názvem „Koronavirus: vystavte účet vládě“ se konala od 8. do 15. července 2020 a zúčastnilo se jí 790 respondentů, členů komory a zástupců firem různých odvětví a velikostí ze všech krajů v ČR. Na existenci ankety nedávno upozornil deník Echo24 a redakce CNN Prima NEWS má její výsledky k dispozici.
Komora se svých členů ptala, zda vládní protikrizové programy a opatření přispějí k udržení podnikání.
Čtvrtina oslovených si myslí, že vládní protikrizové programy a opatření jednoznačně přispěly k udržení podnikání. Podle Hospodářské komory toto přesvědčení roste s velikostí firmy a optimističtější jsou právě firmy z ohrožených oborů.
K tématu
Naopak názor 29 procent firem, které o přínosu vládních kroků pro udržení podnikání přesvědčeny nejsou, je dle komory významný zejména mezi podnikateli ve stavebnictví. To ale nepatří mezi postižené obory.
O COVID III není zájem
Respondenti v anketě hodnotili i podpůrný záruční program COVID III, který navazuje na předchozí dva. Vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) už dříve program označil za největší obdobný projekt v historii Česka.
Z výsledků ankety ale velká spokojenost s programem a zájem o něj nevyplývá. Komora se v anketě také ptala, zda firmy požádaly v bance o úvěr se zárukou z programu COVID III nebo to alespoň zvažují. Zájem o něj neprojevilo 80 procent dotázaných.
„Z výsledků je patrné, že jen 12 procent respondentů požádalo o úvěr z programu COVID III a ještě méně (pět procent) podání žádosti zvažuje,” uvedla komora. „Naprostá většina účastníků ankety (80 procent) naopak odpověděla, že nepožádala nebo nezvažuje požádat o tento typ úvěru.”
K tématu
Důvodem, proč se tak firmy rozhodly, byla nejčastěji nepotřebnost podobného úvěru. Méně často byla zmíněna administrativní náročnost, kterou ale uváděly především malé firmy, zatímco u velkých firem nehrála významnou roli. Méně frekventovaný důvod zněl i tak, že ve srovnání se standardním úvěrem u banky není úvěr z programu COVID III výhodný.
„Vnímání této výhodnosti se přitom odvíjí od velikosti firmy. Na rozdíl od malých a středních podniků velké firmy v současnosti nemívají výraznější problém se získáním standardního úvěru u banky, což je i důvodem, proč firmy s více než 250 zaměstnanci nemají takový zájem o prostředky z COVID III,” uvedla Hospodářská komora.
NERV: Dosud vyčerpaná pomoc je nízká
Banky k datu 3. srpna zaznamenaly 2 867 žádostí o úvěry z programu COVID III v objemu 18,5 miliardy korun. Z toho je nyní schváleno 854 žádostí v objemu 4,7 miliardy.
Program COVID III běží od konce května. Vláda počítala s tím, že díky němu budou moci podnikatelé čerpat půjčky v objemu až 500 miliard korun a podporu by mohlo získat až 150 tisíc podnikatelů. Pokud bychom jednu žádost chápali jako jednoho podnikatele, za dva a půl měsíce fungování programu požádalo pouze necelých tři tisíce podnikatelů.
„U COVID III zatím zájem firem zaostává za očekáváním,” uvedla ve svém materiálu z 22. července Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle NERV má Česká republika jednu z nejpříznivějších epidemiologických trajektorií v Evropě, z ekonomického pohledu je však doposud vyčerpaná pomoc nízká.
K tématu
Finance
Státní rozpočet ke konci července: Minus 205 miliard korun
- 3. srpna 2020
Politika
Novou politickou náměstkyní ministryně financí Schillerové je Marie Bílková
- 2. srpna 2020
