Zranění z přípravy zahaluje start Jaromíra Jágra do nové sezony extraligy do nejistoty. Pokud legendární „osmašedesátka“ nastoupí a vydrží do února, splní kdysi trochu úsměvný slib, že bude hrát do 50 let. Sám ale říká, že se nyní cítí daleko více jako funkcionář než jako hráč. „Někdy skoro ani nemůžu na trénink jít, protože mám jiné záležitosti,“ řekl Jágr v rozhovoru pro iDNES.cz.
Jako majitel měl Jágr celkem problém složit kádr Kladna pro následující sezonu. Vinou rekonstrukce vlastního „zimáku“ musí Rytíři hrát v chomutovském azylu. I proto vzniká velký otazník nad tím, jak si staronový člen extraligy povede. „Hrajeme někde, kde nás neznají, a ještě je tu koronavirus. Máme dvojnásobný strach,“ připustil Jágr pro iDNES.cz.
Kladno začne nový ročník pátečním zápasem s Vítkovicemi a zatím není jasné, zda do něj historicky druhý nejproduktivnější hráč NHL zasáhne. „Vše záleží na tom, kolik budeme mít k dispozici hráčů. Když budeme všichni zdraví, hrát nebudu. Když budeme mít nemocné, tak na ledě můžu být. Uvidíme,“ nechtěl předvídat.
Už v únoru bude Jágrovi 50 let. Před osmi lety – ještě když působil v zámoří – prohlásil, že chce hrát právě do tohoto věku. Tehdy to možná vyznívalo úsměvně a nereálně, nicméně čas letí a legendární hokejista je blízko splnění svého vytyčeného cíle.
„Ti, kteří nemají informace a berou to podle sebe, řeknou, že už hraji tak, jak hraji, protože jsem starý. Já, který znám své tělo, vím, čeho je schopné. A vidím to tedy jinak. Že hraju špatně nebo že nehraju tak, jak jsem hrál dřív, je z důvodu, že se hokeji tolik nevěnuju. Že tolik netrénuju, že si udělám jen to, co je moje povinnost,“ uvedl Jágr.
Jsou důležitější peníze pro klub, nebo Jágr na ledě?
„Někdy skoro ani nemůžu na trénink jít, protože mám jiné záležitosti. A v padesáti hrát bez tréninku je asi nesmysl. Ale potíž není ve věku, problémem je čas, který tréninku můžu věnovat. Jsem realista, znám tělo a vím, jak funguje. Stačí mi dva tři dobré tréninky a jsem někde jinde,“ měl jasno někdejší hráč Pittsburghu Penguins, Washingtonu Capitals nebo New Yorku Rangers.
Momentálně vnímá, že jeho nejdůležitější úloha už zdaleka není na ledě. Čím dál tím více se cítí platný coby majitel. „Musíte si postavit matematickou rovnici: Jsou důležitější peníze pro klub, nebo Jágr na ledě? Peníze pro klub. Tudíž hokej jde stranou. Jsem platnější jako majitel. A když si dám tato dvě měřítka dohromady a dojde na situaci, že musím být na jednání, nebo na tréninku, tak se musím chovat jako majitel. Protože bez peněz tady nebude nic,“ konstatoval Jágr, který ve své trojí roli „hráč, majitel a mentor“ spatřuje navzdory nedostatku času výhodu.
„Z hlediště je pohled na hokej jiný než ze střídačky a ze střídačky zase jiný, než když je člověk na ledě a hraje. To je naše velká přednost. Někdy si trenér v dobrém úmyslu myslí, že by to mohlo fungovat, ale ono to nefunguje. A já můžu říct, jestli to skutečně funguje, protože na tom ledě jsem. I v jiných klubech jsou vazby hráč a trenér, kde především ti starší plejeři něco řeknou. Ale nemyslím si, že si to řeknou tak do detailu jako my,“ uzavřel.