Přestože děti obvykle nemívají těžší průběh nemoci COVID-19, mohou se u nich později objevit komplikace spojené s tímto koronavirovým onemocněním. Mezi takové patří i nová pediatrická choroba známá jako syndrom multisystémové zánětlivé odpovědi spojené s COVID-19 u dětí (též PIMS-TS nebo MIS-C). Na jaře roku 2020 ji lékaři detekovali například u dětí v Itálii, Francii nebo Velké Británii, nyní se už vyskytují desítky případů i v Česku.
„V České republice byl větší výskyt PIMS-TS zaznamenán od poloviny listopadu, v návaznosti na vrchol druhé vlny epidemie. Další nové případy zaznamenáváme na prahu roku 2021, které již souvisejí s takzvanou ,třetí vlnou‘ COVID-19,“ píše se o syndromu na webových stránkách 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
O diagnostice a terapii tohoto závažného syndromu uspořádali odborníci z Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol 18. prosince 2020 odborný webinář.
Podle přednosty Pediatrické kliniky v Motole Jana Lebla je si PIMS-TS ve svých příznacích podobná s Kawasakiho nemocí (multisystémové zánětlivé onemocnění postihující tepny vyskytující se především u dětí do pěti let, pozn. red.), což zkoumali už na jaře italští doktoři. Ti však zjistili, že nový syndrom je závažnější.
Lebl na webináři uvedl, že na 80 procent postižených PIMS-TS vyžadovalo intenzivní péči. Akutní onemocnění je však podle odborníků vzácné. Vyskytuje se zpravidla do dvou až čtyř týdnů po infekci covidem a postihuje děti a mladistvé do 21 let. V současnosti se syndrom vyskytuje zhruba u dvou ze sta tisíc lidí.
„Podstatou nemoci je zřejmě opožděná aberantní imunitní odpověď u některých disponovaných jedinců, která postihne především srdce a cévy, ale může se rozvinout do multiorgánového selhání,” vysvětlil Lebl.
Podle lékařů navíc nebyla v první vlně pandemie úmrtnost v důsledku nového syndromu velká, ve světě činila asi dvě procenta. I přesto je ale nemoc závažná a vyžaduje důkladnou léčbu.
V Brně léčili na 25 pacientů s PIMS-TS
Mezi příznaky PIMS-TS patří podle vedoucího lékaře JIP Pediatrické kliniky 2. LF UK a FN Motol Filipa Fencla v prvních dnech teploty až horečky. Následně se ovšem mohou přidat i kožní či slizniční projevy, srdeční obtíže, vyrážky, šok, bolest v krku, otoky na nohou či rukou, průjem, zvracení nebo bolesti břicha.
Pacienti s onemocněním PIMS-TS se již objevili nejen ve FN Motol, kde podle Fencla lékaři ošetřovali 11 takových pacientů, ale také třeba ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, kde k datu 17. prosince doktoři léčili 12 dětí a mladistvých s PIMS-TS. Syndrom zaznamenali také lékaři z brněnské nemocnice.
„Na pracovištích v Dětské nemocnici FN Brno jsme celkově zaznamenali okolo 25 dětských pacientů, kteří splňovali v současné době uznávaná kritéria tzv. MIS-C (PIMS-TS),” řekla pro web Novinky.cz mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá. Podle ní je číslo vyšší především proto, že dětská klinika je stěžejní pro velkou část Moravy, tudíž je tam také značná koncentrace pacientů.
Plachá také uvedla, že děti měly různé průběhy onemocnění a ne všechny vykazovaly výše zmíněné příznaky. „Všechny děti hospitalizované v Brně s tímto syndromem odcházely domů v dobrém stavu, ale budou dále sledovány při pravidelných kontrolách,” doplnila Plachá.
PIMS-TS ovšem není žádnou novinkou. Ve světě o ní vědci hovoří už delší dobu. Například v srpnu odborníci z londýnské univerzity King’s College uvedli, že syndrom by mohl být opožděnou imunitní reakcí právě na nemoc COVID-19. Proč se ale syndrom vyskytuje zejména u dětí, zatím není známo.
