Každodenní regulace, zásahy do ekonomiky nebo rozvrat veřejných financí. To jsou podle bývalého prezidenta Václava Klause největší hrozby, které odhalila koronavirová krize. Stát se prý pod záminkou ochrany zdraví svých obyvatel „neostýchá dělat věci, které by dříve nebyly představitelné“. Jak by podpořil českou ekonomiku? A proč nemáme kupovat drahé Pandury? I na takové otázky odpovídal v nedělní Partii Terezie Tománkové na stanici CNN Prima NEWS.
Do české hospodářské politiky by se měl vrátit systém, řád a záměr. Namísto toho vláda dělá chaotická opatření a ministryně financí Alena Schillerová je tlačena jednotlivostmi. Uvedl to bývalý český prezident Václav Klaus v nedělním diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové televizní stanice CNN Prima NEWS. „Myslím si, že by bylo lepší, kdyby ve vládě bylo sedmnáct Schillerových, než kdyby tam byla jedna Schillerová a šestnáct Maláčových,“ řekl Václav Klaus v narážce na to, že český státní rozpočet nyní počítá se schodkem 500 miliard korun pro tento rok.
Václav Klaus v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS
Podle Klause by vláda měla preferovat opatření typu úlev před explicitními dotacemi, zrušit minimální a zaručené mzdy, neobsazená úřednická místa a zastavit rychlejší růst platů ve veřejném sektoru než v sektoru soukromém. „Zaveďme moratorium na vznik nových úřadů, zrevidujme potřebnost dnešních státních agentur, zrušme dotace politickým neziskovkám a tak dále. To jsou věci, které se dají udělat rozhodnutím vlády, nepotřebujete k tomu změnu zákonů,“ doplnil exprezident.
Pumpováním peněz do ekonomiky podle Kluse žádné problémy nevyřešíme a pouze tím rozvrátíme veřejné finance. „Že se krizí proinvestujeme, to je pouze sen, který neexistuje. V ekonomice se musíme vrátit k postupům, které jsme dělali po listopadu 89. Přeregulovanou a přestátněnou ekonomiku musíme znovu osvobodit,“ zaznělo také v Partii.
Proč je česká armáda v Mali?
Václav Klaus rovněž uvedl, že by česká vláda měla přehodnotit některé plánované nákupy drahé vojenské techniky. Zmínil konkrétně zvažované pořízení obrněnců Pandur, jimiž vláda hodlá modernizovat českou armádu. „Nebál bych se ani zrušit některé obří výdaje státu na obranu a podobně. Protože jestli někde v cizině koupíme Pandury za 55 miliard, tak tím u nás s koronavirem nic neděláme, maximálně pomáháme zemi, která ty Pandury vyrábí. Naší ekonomice tím vůbec nepomůžeme,“ řekl Klaus. Pandury vyvynula rakouská firma Steyr, je součástí amerického koncernu General Dynamics European Land Systems. Vláda totiž koncem loňského roku schválila dokument Koncepce výstavby české armády do roku 2030, v němž mimo jiné právě s nákupem těžké samohybné techniky počítá.
Na námitku moderátorky, že Česká republika má závazek vůči NATO vydávat na obranu alespoň dvě procenta HDP, Václav Klaus odpověděl, že se nám tak vysoké výdaje na obranu stejně nikdy nedařilo plnit. „My bychom hlavně měli vydávat jakékoli peníze smysluplně,“ dodal s tím, že úkolem naší armády je „hlídat tuto zemičku“, nikoli bojovat v Afghánistánu nebo Mali. „V Mali má dlouhodobé zájmy Francie. Česká republika tam nikdy žádné zájmy neměla, nemá a mít nebude. A nebojme se to říkat,“ dodal Klaus s tím, že neví, jestli máme vydávat dvě procenta HDP na obranu.
Čeští v Mali působí od roku 2013, cvičí tamní vojáky. Letos v červnu brigádní generál František Ridzák převzal velení výcvikové mise Evropské unie v Mali (EUTM). Česká armáda tak poprvé ve své historii vede mezinárodní vojenskou misi.
K tématu
Příspěvky na mzdy z Antiviru dostalo 56 tisíc firem, řekla Maláčová
- 2. července 2020
Exprezident rovněž kritizoval vládní program Antivirus a odmítl tvrzení Jany Maláčové, že by zachránil 700 tisíc pracovních míst. „Program Antivirus jen fiktivně chrání pracovní místa, protože firmy dostávají peníze za to, že nechávají své zaměstnance doma a nevyhodí je. To není ochrana pracovních míst, to je umělé vytváření zdání, že ta pracovní místa ještě existují,“ řekl. Nezaměstnanost tak podle Klause dříve či později poroste, protože se projeví silný ekonomický propad. Klaus již dříve řekl, že by český hrubý domácí produkt mohl letos klesnout o 15 až 20 procent.
