Robert Habeck, německý ministr hospodářství Zdroj: AP
Hospodářský růst v Německu letos kvůli energetické krizi výrazně zpomalí a dosáhne 1,4 procenta, v příštím roce pak hrubý domácí produkt (HDP) o 0,4 procenta klesne. Řekl to ministr hospodářství Robert Habeck, který představil aktualizovaný hospodářský výhled německé vlády. Německo bude podle ministra nadále bojovat s inflací, která letos podle vládního výhledu vystoupí na osm procent. V příštím roce klesne inflace pouze nepatrně a dosáhne sedmi procent.
„V současné době čelíme vážné energetické krizi, která se stále více mění v krizi hospodářskou a sociální,“ řekl Habeck. Odpovědnost za nynější krizi připsal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který podle něj energetické suroviny, především pak plyn, používá jako ekonomickou zbraň. Habeck poznamenal, že vyvolání hospodářské a sociální krize je Putinovým záměrem, který mu ale nevyjde. Ministr nicméně řekl, že Německo čekají těžké časy.
„Čísla podzimní analýzy to dokazují,“ řekl ministr k očekávanému složitému období. Zpřesněný odhad hospodářského výkonu se výrazně liší od dubnového výhledu. Tehdy vláda ještě na letošní rok počítala s růstem HDP o 2,2 procenta a na rok příští s růstem o 2,5 procenta. Vládní prognóza očekává hospodářské oživení až v roce 2024, kdy by ekonomika mohla vykázat růst o 2,3 procenta.
„Zítra, nejpozději pozítří, budeme mít zásobníky plynu naplněny z 95 procent,“ řekl Habeck. Německo tak cíl naplnit zásobníky z 95 procent do začátku listopadu splní už tento týden ve čtvrtek, případně v pátek. Ministr zároveň varoval, že plné zásobníky neznamenají, že Německo má zimu zajištěnou. „Plné zásobníky znamenají relativní bezpečnost,“ řekl. Podle Habecka je třeba plynem nadále šetřit, aby Německo zimu bezpečně přestálo.
Čechy ve zdražování dohnali Nizozemci. Německo zažívá stoletou inflaci, uvedl Eurostat
Zdá se, že Česká republika je v inflaci jen napřed oproti jiným zemím Evropské unie. Zatímco ještě na jaře se tuzemské tempo růstu cen drželo na nejvyšších úrovních z celé sedmadvacítky, nyní se Česku začínají vyrovnávat další země bloku. Vyplývá to z předběžného odhadu Eurostatu.
Habeck také hovořil o tom, že vysoké ceny plynu brzdí hospodářskou produkci a snižují kupní sílu obyvatelstva. „Ceny se musejí snížit,“ řekl. Už na konci září vláda kancléře Olafa Scholze oznámila, že na regulaci vysokých cen energií včetně plynu vyčlení přes stabilizační fond až 200 miliard eur (až 4,94 bilionu Kč). Finance z fondu poslouží podle kancléře k překonání těžkého období až do jara 2024.
Německá vláda nyní prověřuje návrhy expertní komise na stanovení maximálních cen plynu a dálkového tepla. Regulovaná cena, která by měla platit od nadcházejícího roku, se bude pravděpodobně vztahovat pouze na část spotřeby. V případě domácností navrhuje komise 80 procent loňského průměru.
Svaz německého průmyslu (BDI) v reakci na podzimní hospodářskou prognózu uvedl, že vysoké ceny energií a slábnoucí ekonomický růst dopadají na německé hospodářství plnou silou. BDI proto očekává, že v nadcházejícím roce v důsledku nákladových šoků a pesimistického výhledu pravděpodobně klesne investiční aktivita.
„Slabé investice snižují růstový potenciál a zvyšují nebezpečí, že německá ekonomika v celosvětové konkurenci ztratí pevnou půdu pod nohama. Německá vláda teď musí rychle uskutečnit navrhovaná opatření na energetickém trhu, aby se ještě dokázala vyhnout vážné recesi,“ dodal BDI. Svaz rovněž očekává další opatření na evropské úrovni.
