Ukrajina dostane od Západu vytoužené tanky. Ještě se ale neví, kolik jich bude a kdo všechno moderní techniku skutečně pošle. Za oponou veřejných prohlášení se totiž o podobě pomoci přou Němci s Američany. Berlín údajně chce, aby Washington poslal Ukrajině supermoderní tanky Abrams, jinak prý nedá zelenou dodávce svých Leopardů.
Už už to vypadalo, že Západ dospěl ke kdysi těžko uvěřitelné shodě a zaplaví Ukrajinu dodávkami tanků. Jenže ono to nebude tak jednoduché. Británie sice odklepla export zhruba deseti tanků Challenger 2, další těžká technika ale na cestě není.
Tak trochu se opakuje průběh událostí z minulého roku, kdy Evropa chtěla schvalovat pomoc pro Kyjev, ale Německo mělo své výhrady. Teď je to znovu Berlín, který blokuje hladký průběh „tankové diplomacie“. Má totiž v rukou exportní licenci na tanky Leopard 2, které mají kromě Němců například Poláci nebo Finové.
Když vy, tak my taky
Německo se ale o tancích baví překvapivě se Spojenými státy, které s Leopardy na první pohled nemají nic společného. Nový německý ministr obrany Boris Pistorius ve čtvrtek označil USA za hlavního spojence Německa, strany se ale zjevně na všem neshodnou.
Podle BBC prosakuje informace, že Berlín požaduje po Washingtonu, aby do válečné zóny poslal své vlajkové tanky Abrams. Jinak prý nedovolí spojencům poslat na Ukrajinu Leopardy. Přitom i samotné Německo zvažuje, že by tanky poslalo. O konkrétních počtech nebo datu expedice ale zatím mlčí.
Po tancích Abrams Ukrajina dlouho pokukuje, USA se ale vytrvale zdráhají techniku poslat. Apel ze strany Berlína je tak staví do nevýhodné pozice. Prozatím Američané posílali Ukrajině spíše starší techniku, dodat tanky Abrams, to by ale znamenalo poslat kus prvotřídní výzbroje.
„Tank Abrams je velmi komplikovaný kus techniky. Vysoce nákladný. Je obtížné se s ním naučit pracovat. Má turbínový motor,“ sdělil důvody pro váhání Colin Kahl, vrchní bezpečnostní poradce Pentagonu.
Proč Němci otálejí?
Berlínská zpravodajka BBC Jenny Hillová se zamýšlela nad tím, proč Němci protahují jednání o Leopardech. Podle ní je hlavní „brzdou“ kancléř Olaf Scholz. Například vicekancléř Robert Habeck je totiž rétoricky směrem k Ukrajině mnohem více nakloněný.
Hillová se domnívá, že Scholz má obavy z tvrdé reakce Moskvy, pokud by Německo těžkou vojenskou techniku na Ukrajinu skutečně poslalo. Roli může hrát podle ní i symbolika. Berlín možná nechce, aby se německé tanky znovu proháněly na Ukrajině – na místech, kde zabíjely za druhé světové války.
BBC také upozornila, že německá armáda se nenachází v kdovíjak akceschopném stavu. Kdyby přece jen Berlín chtěl Leopardy poslat, musely by nejprve do opravy a na technickou kontrolu. To by dodávky mohlo zpozdit o dalších několik měsíců.
