Inflace nejvyšší za 30 let
Ceny průmyslových výrobců v Německu stouply v dubnu v meziročním srovnání o 33,5 %. Inflace cen v produkčním řetězci tak oproti březnu dále zrychlila. Nejvíce k ní přispívají ceny energií, které byly vyšší o více než 87 % než před rokem. Vyplývá to z aktuálních údajů Spolkového statistického úřadu. Německá spotřebitelská inflace se zatím drží relativně nízko. Vývoj průmyslových cen ale věští, že zboží v obchodech bude zdražovat rychleji.
Růst průmyslových cen v Německu byl v dubnu nejvyšší od roku 1949, kdy Spolkový statistický úřad začal tento ukazatel sledovat. Problém je ale především v tom, že inflace cen u meziproduktů stále zrychluje, což značí, že se dříve či později přetaví do zvýšené inflace spotřebitelské. V dubnu rostly ceny ve výrobě o 33,5 %, v březnu o 30,9 %, v únoru o 25,9 %. Loni v dubnu přitom jen o 5,2 %.
Největší příspěvek k neblahému vývoji přidávají ceny energií, které meziročně vzrostly o 87,3 %. Z nich nejvíce zdražoval zemní plyn. „Elektrárny za zemní plyn zaplatily čtyřikrát více než před rokem. Pro průmyslové podniky byl pak dražší o 259,9 % a pro maloobchodníky o 170 %,“ uvádí Spolkový statistický úřad na svých webových stránkách.
Ceny v průmyslu rostly poměrně výrazně i bez započítání vlivu zdražení energií, a to o 16,3 %. To dokazuje, že ceny energií se již propisují i do cen meziproduktů, což jen zesiluje vliv doznívající pandemie koronaviru, která vyvolala narušení dodavatelských řetězců a obecný nedostatek průmyslových komodit.
Německá spotřebitelská inflace dosáhla v dubnu 7,4 % v meziročním vyjádření, bylo to jen o 0,1 procentního bodu více než v březnu. Vedle energií nejvíce zdražovaly potraviny (o 8 %) a položky související s bydlením (8,5 %). Německo se tak se svou inflací pohybuje prakticky na úrovni průměru eurozóny, tedy zemí, které používají jednotnou evropskou měnu euro.
