Německý sáňkařský sport ztrácí svou největší osobnost. Jediný trojnásobný olympijský vítěz na jednosedadlových saních Georg Hackl, k tomu majitel deseti titulů mistra světa, po úspěšné závodnické i trenérské kariéře „přestupuje” do týmu největšího konkurenta. Rakušané mu totiž nabídli výrazně vyšší peněžní odměny, než měl dosud.
Hackl svůj přesun do sousední země potvrdil v rozhovoru pro mnichovský deník Merkur. „S mými svěřenci jsme zválcovali celý sáňkařský svět, ale nyní nastal čas odejít. Nabídka pro mě byla příliš lukrativní,” přiznal nyní pětapadesátiletý rodák z Berchtesgadenu Merkuru.
Alexander Resch, předseda Německého svazu bobů a saní, označil Hackla za „tvář sáňkařského sportu“ a jeho odchod za obrovskou ztrátu. Také proto, že se nyní Německo musí bát o svou nadvládu v ledovém korytu. Vždyť na únorových zimních olympijských hrách získali Němci všechny zlaté medaile, přidali k nim ještě dvě stříbrné.
Podle německé veřejnoprávní televize ARD nejde o první „útěk“ německých trenérů či činovníků do zahraničí, stává se z toho problém celého tamního sportu. U ex-sáňkaře Hackla jde o ekonomický krok vzhůru. „Špatné odměňování je problém, který v německém profesionálním sportu doutná už dlouho,“ uvedla televize ARD.
Reprezentační trenér bobistů René Spies již nedávno vyzval k lepšímu odměňování. „Existuje jen jedno řešení. Platy trenérů se musí upravit, a to na všech pozicích v Německu,“ řekl a upozornil: „Samozřejmě se snažíme udržet aktivní sportovce i ty, kteří aktivní kariéru skončili. Ale to při platové struktuře není možné, dotyční pak často raději zůstanou na úřadě, jdou studovat nebo někam jinam.“
Odchází také olympijská vítězka v krasobruslení
V případě „Hackla Schorsche“, jak se nejlepšímu sáňkaři všech dob říkalo kvůli jeho typickému bavorskému přízvuku, opustila německé zimní sporty ikona. Jedná se o druhý bolestivý odchod z Německa během jednoho měsíce. V březnu oznámila bývalá olympijská vítězka v krasobruslení Aljona Savčenková (sportovní dvojice 2018), že odchází do Nizozemska. Tamní svaz na to následně zveřejnil informaci, že Savčenková povede jako reprezentační trenérka nově zřízené tréninkové centrum v Heerenveenu.
„Nizozemská federace mi na rozdíl od německé dala skutečnou nabídku. Pravidelný příjem, sociální a zdravotní jistoty, profesní perspektiva a sociální jistoty pro mou dceru,“ vysvětlila Savčenková na stránkách eurosport.de.
Hackl ukončil aktivní kariéru v roce 2006 jako trojnásobný olympijský šampion v jednotlivcích, desetkrát se stal mistrem světa a získal sedm titulů mistra Evropy. Před dvěma roky ho uvedli do Síně slávy německého sportu, jeho portrét má v záhlaví titulek Profesor saní.
Synonymem pro Hackla jsou též výrazy hnidopich, pedant či puntičkář. „Neustále pracujeme přesčas. Zkoumáme, kutíme, zkoušíme. Je toho hodně, co je na saních třeba udělat,“ říkal už za své závodní kariéry. Takový je prostě jeho přístup k práci. I to je důvod, proč má Německo již desítky let náskok před konkurencí.
Ze svých saní vždy vytěžit maximum, někdy až příliš. Na mistrovství světa v roce 1999 zažil velké zklamání, když na domácí trati v Königssee havaroval. „Jednoduše řečeno, chtěl jsem příliš mnoho. Měl jsem neotřelé nápady v konstrukci saní. Materiál byl velmi, velmi rychlý, ten den jsem ho nedokázal zkrotit,“ citoval ho tehdy mnichovský list Merkur.
Hnidopich má pozvednout konkurenci
Něco podobného se mu už nikdy nestalo, poučil se z toho a zdokonalil svůj materiál. A dal sobě i těm, kteří přišli po skončení jeho kariéry a pečoval o ně jako technický trenér, rozhodující výhodu.
Ta vyvrcholila na letošních olympijských hrách. Proto se nyní v Německu všichni ptají: „Proč ale nyní končí spolupráce, která byla pro Hackla tak úspěšná jak v jeho závodnických, tak trenérských dobách?“ „Nabídka byla příliš lukrativní,“ zopakoval Hackl s tím, že s německým svazem nemá „žádné problémy“. Sportovní ředitel federace Thomas Schwab doplnil: „Georg tuto změnu vnímal jako poslední příležitost, aby se mohl znovu profesionálně rozvíjet.“
Felix Loch, stejně jako Hackl trojnásobný olympijský vítěz, jedno zlato má však z týmového závodu, již dal najevo, jak bolestivý je a bude pro něj a celý německý tým odchod jeho vzoru. „Samozřejmě, že to hodně bolí, že nás Schorsch po tolika společných letech opouští. Pro mě byl víc než jen trenér. Vděčím mu za hodně,“ řekl dvaatřicetiletý sáňkař, který obsadil na letošní olympiádě čtvrté místo v jednotlivcích.
O to pikantnější se na celém přestupu stává skutečnost, že nabídku mu dal jeho největší soupeř z devadesátých let Rakušan Markus Prock, současný předseda Rakouského sáňkářského svazu. Na olympijských hrách 1992 ve francouzském Albertville a o dva roky později v norském Lillehammeru vždy skončil na druhém místě za Hacklem. Titul mistra světa v jednotlivcích mu uzmul jen jedinkrát v roce 1996 v Altenbergu.
„Velmi mě potěšilo, že Georg naši nabídku přijal,“ pravil rakouský šéf s tím, že skládá nový tým směrem k olympijským hrám 2026 v italských městech Milán a Cortina d'Ampezzo. Kromě Hackla jako technického trenéra přišel též nový šéftrenér Christian Eigentler. „Chceme jít po nových výzvách a dosáhnout výkonnostního maxima,“ poznamenal Prock a mezi řádky naznačil, že s materiálovým hnidopichem Hacklem stojí před Rakušany jediný cíl: předstihnout Německo.
