Švédsko má nyní ve svých nemocnicích více lidí s diagnózou COVID-19 než při první vlně koronavirové pandemie. Počet obětí viru SARS-CoV-2 se blíží deseti tisícům, v přepočtu na milion obyvatel zaostává za Českou republikou o tři stovky. Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell přiznává, že zdravotnický systém je zatížen přinejmenším tak jako na jaře.
Země tří korunek se ocitla pod tlakem druhé vlny koronavirové epidemie. Od minulého pátku zaznamenala téměř 20 tisíc nových případů a celkově se virem SARS-CoV-2 podle oficiálních statistik nakazilo už více než půl milionu Švédů. Počet hospitalizovaných s onemocněním COVID-19 je nyní dokonce vyšší než během první vlny pandemie, která zemi zachvátila loni na jaře.
Přestože švédské nemocnice mají stále ještě asi dvacetiprocentní rezervu na lůžkách s intenzivní péčí, panuje obava, že pacientů začne přibývat. Teď se totiž mají naplno projevovat dopady návratu lidí do práce po vánočních svátcích. „Je poměrně zřejmé, že zdravotnický systém je zatížen přinejmenším tak jako na jaře. Jsme blízko hranice, kterou může zdravotnictví ještě zvládnout,“ uvedl na tiskové konferenci Anders Tegnell, hlavní švédský epidemiolog a muž, který bývá považován za architekta takzvané švédské cesty boje proti koronaviru.
Nové pravomoci vlády
Švédsko totiž doposud nepřistoupilo k tvrdým protiepidemickým opatřením jako naprostá většina jiných zemí v Evropě. Úřady se opíraly o doporučení a apel na zodpovědnost obyvatel. Jenže to se může změnit. V neděli začal platit nově přijatý zákon, který dává vládě možnost například uzavřít některé provozovny, obchody nebo omezit veřejnou dopravu, jak upozornil britský deník Daily Mail.
Kabinet také může omezit počet lidí, kteří se mohou sdružovat na konkrétních veřejných místech. Porušení případných protiepidemických opatření má být vymáháno pod hrozbou sankcí. To je ve švédském přístupu novum. Vláda naopak (zatím) nemá pravomoc plošně zakázat veřejná shromáždění. To může učinit pouze v době válečného stavu.