Koho zachránit a koho nechat zemřít? Lékaři na Slovensku se rozhodují podle manuálu

Slovensko se ocitlo na prahu humanitární katastrofy. Laboratoře poprvé za jeden den odhalily více než 10 tisíc nakažených a přetížené nemocnice dosáhly kritické hranice 3 200 hospitalizovaných s covidem. Slovenská média poukazují na fakt, že některé z nich už narazily na strop svých kapacit a lékaři musí rozhodovat, kterého pacienta hospitalizují na oddělení intenzivní péče.

Slovenské ministerstvo zdravotnictví už dříve upozornilo, že po překročení hranice 3 200 covidových pacientů v nemocnicích se země dostane na práh humanitární katastrofy. „Nemocnice jsou před kolapsem, plicní ventilace mají 100procentní obsazenost. Vyčerpaní zdravotníci nás prosí, abychom zasáhli, neboť nechtějí více rozhodovat o tom, koho napojí na plicní ventilaci a koho vystaví riziku smrti,“ řekl v polovině listopadu slovenský premiér Eduard Heger.

Vláda o ničem takovém oficiálně nerozhodla, nicméně resort zdravotnictví už na jaře vypracoval metodické pokyny pro lékaře, jak postupovat v kritické situaci, až budou kapacity nemocnic vyčerpány. „Taková situace zpravidla vede k objektivně dané nutnosti rozhodování o indikaci intenzivní péče spojeného s výběrem pacientů, kterým se poskytne,“ stojí v dokumentu. Pokyn k takovému omezení péče ovšem musí dát ministerstvo zdravotnictví, a to až po vyhlášení nouzového stavu, napsal web tvnoviny.sk.

K tomu zatím nedošlo, některé nemocnice se už ale zmíněným manuálem částečně řídí. Například v Univerzitní nemocnici v Bratislavě zdravotníci podle primáře oddělení anesteziologie a intenzivní medicíny Jakuba Hložníka posuzují celkový stav pacienta a jeho možnosti vyléčení. V podobné situaci se ocitla také Univerzitní nemocnice v Košicích. Její mluvčí Monika Krišková potvrdila, že intenzivní péči už nemohou dostat všichni pacienti. Lékaři se tedy rozhodují na základě věku a prognózy. Odpojit pacienta od přístroje a místo něj položit druhého ovšem zatím nemocnice nesmí.

Rozhoduje celkový stav pacienta

Hlavním rozhodujícím kritériem není pro lékaře věk, ale celkový stav pacienta a případné přidružené nemoci. Pokud někdo v posledních třech letech prodělal infarkt, má cukrovku se závažnými komplikacemi, těžkou demenci či chronické plicní onemocnění, je jeho šance na lůžko nižší než u člověka bez dalších diagnóz.

V úvahu lékaři berou také tzv. křehkost. Tu posuzují podle toho, zda člověk aktivně sportuje, má nějaké drobné zdravotní problémy, potřebuje pomoc při chůzi, přípravě jídla, oblékání či koupání. Nebo zda není úplně závislý na jiné osobě. Po posouzení stavu pacienta lékaři sčítají body, které určí, kterou péči pacient dostane.

O neposkytnutí nebo přerušení intenzivní péče musí rozhodnout nejméně dva lékaři, přičemž alespoň jeden z nich nesmí být ošetřujícím lékařem daného pacienta. Lékaři se následně podle dokumentu rozhodnou, zda pacientovi poskytnou intenzivní, běžnou nebo paliativní péči.