reklama

Nemyslím, že Ježíše opravdu přibili hřebem z Milevska, říká teolog Vinš

Došlo v Milevsku skutečně k nálezu století? Teolog Petr Jan Vinš je ohledně objeveného hřebu, kterým podle výzkumníků mohl být přibit Ježíš Kristus ke kříži, poněkud opatrnější. „Raději bych to tímto směrem nerozhecovával,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR.

reklama

Je podle vás reálné, že v Milevsku opravdu objevili hřeb z Ježíšova kříže?
Myslím si, že je to velmi nepravděpodobné. Ale zároveň soudím, že odpověď na tuto otázku nakonec ani nehraje tak zásadní roli.

Jak to?
Relikvií Kristova kříže je na světě velké množství, jedna z nich konečně patří i k pokladu pražské svatovítské katedrály. S Ježíšem si spojujeme tzv. turínské plátno s otiskem Kristova těla sňatého z kříže, Longinovo kopí ve Vídni, údajnou Kristovu kapku krve v Bruggách, jeho trnovou korunu v pařížské královské kapli Sainte-Chapelle. Klást si v případě milevského objevu otázku, zda jde historicky o hřeb, kterým byl v roce 33 přibit onen tesař z Nazareta, je podle mého do určité míry nepochopením toho, jak starověké a středověké myšlení na relikvie nahlíželo. Není tak podstatné, zda jde o hřeb z doby prvního století po Kristu. Za důležitější považuji, že mluvíme o artefaktu, který byl jako hřeb z Kristova kříže mnoho staletí uctíván. Chápu jej coby historický doklad zcela autentické zbožnosti. Pro lidi to kdysi musela být mimořádně významná relikvie.

Zastánci teorie, že nešlo o jen tak nějakou relikvii, argumentují: Tato byla obložena pravým zlatem. A to prý ve středověku nebylo tak běžné.
Bylo to velice obvyklé. Ostatky se často umísťovaly do skutečně nákladných a okázalých schránek, které sloužily jak k uchovávání relikvie, tak k jejich vystavování. Například během 14. století bývaly ostatky ukazovány v rámci některých svátků v prostoru dnešního pražského Karlova náměstí. Nákladné schránky z drahých kovů a drahokamů do určité míry vyjadřovaly i úctu k tomu, co ostatek reprezentoval. Pro dnešního člověka je úcta k ostatkům relativně vzdálená, pro středověkého byla něčím velmi živým. A pokud byly tyto relikvie spojeny přímo se životem Ježíše Krista, pak tím spíš.

Pokud byl výše zmíněný artefakt tak důležitý, jak se dostal zrovna do Milevska?
Na to se dá velice těžko odpovědět, můžeme jen spekulovat. Ostatků nejrůznějšího druhu, někdy i dost bizarního, se ve středověku uctívalo obrovské množství. Bývaly nesmírně populární. Hodně se s nimi obchodovalo, často se vytvářela falza. Kolovalo velké množství totožných exemplářů. Na mnoha místech se ukazuje tentýž ostatek, přičemž logicky to nemůže být tak, že by jeden svatý měl třeba čtyři lopatky. Čím populárnější svatý, tím větší byla po něm poptávka. Ostatky se někdy dělily, byla to praxe i našeho krále Karla IV., který patřil k velkým sběratelům relikvií. Vypráví se o něm, že když jako římský císař někam přijel, nechal si vyložit zdejší ostatky, aby se jim poklonil. A pak je jejich dosavadním majitelům rovnou sebral, případně si je nechal darovat. Jakmile se tedy v některých klášterech dozvěděli, že se blíží, tak ostatky raději skrývali.

I nalezený artefakt se tedy do Milevska mohl dostat spolu s Karlem IV.?
Je to možné. Musíme si uvědomit, že podobným způsobem se v době husitských válek rozutekla celá řada ostatků a artefaktů. Bývaly často narychlo odváženy pryč, skrývány, aby se uchránily od obrazoboreckých bouří, které se s radikálními husity pojily. Některé se potom našly, jiné ne. Vůbec tedy není vyloučeno, že podobný osud potkal i artefakt z Milevska.

Co říkají legendy o tom, jak se kousky hřebů a Ježíšova kříže dostaly do Evropy?
Svatý Ambrož popisuje, že je v roce 326 nalezla při svém putování po Svaté zemi císařovna Helena Konstantinopolská. Chtěla především najít Kristův hrob; nebylo totiž úplně jasné, kde došlo k jeho ukřižování a pohřbu. Na příslušných místech se hodně modlila, u kopce označeného za bájnou Golgotu pak podle Ambrože nalezla zbytky křížů a dalších relikvií – třeba hřebů, trnů z Kristovy koruny nebo dřevěné tabulky s nápisem Ježíš Nazaretský, Král Židovský. Ve východní církvi se to pak připomínalo zvláštním svátkem, od události se odvíjí i příběhy připomínání relikvií.

Helenin syn Konstantin měl prý po její smrti dovezené hřeby rozsekat na několik střepů a dávat je darem významným návštěvám dvora.
Snad. Faktem je, že v Evropě jich za nějaký čas bylo až nápadně mnoho. Zda to bylo všechno historicky správné a dosledovatelné k jednomu společnému zdroji, opravdovému Kristovu kříži? Na to je možné nahlížet s jistou dávkou skepse. Jak už jsem ale řekl: Pro duchovní význam to možná ani není tak podstatné.

Přiznávám, že jsem od vás podobnou skepsi nečekal. Takže se z Milevska nestane velevýznamné poutní místo?
Byl bych překvapen. A to zejména proto, že úcta k ostatkům už není ani zdaleka v takovém popředí jako ve středověku. Titulky o nálezu století tedy beru jako velkou nadsázku. Nějaké zvědavce to do Milevska jistě přitáhne, ale zásadní změnu v našem duchovním klimatu bych rozhodně nečekal.

Petr Jan Vinš (38)

Teolog, starokatolický kněz, generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR.
Vystudoval teologii a religionistiku na Husitské teologické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, starozákonní biblistiku na univerzitě ve švýcarském Bernu, působil i v Tel Avivu.

Co se našlo

Při letošním archeologickém průzkumu kláštera v Milevsku badatelé objevili uložené lidské ostatky a zlomky ozdob z drahých kovů, především zlata a stříbra. V dutině jedné ze zdí našli i zdobený dřevěný obal, ve kterém jsou uloženy relikvie. Z něj se podařilo vyzvednout předmět, který by mohl být částí hřebu z Pravého kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Na masivním zlatém plechu, který původně zdobil víko schrány, je tepáním vytvořený kříž a dvě písmena IR. Znamenají latinskou zkratku pro Iesus Rex, tedy Ježíš Král. V troskách lze podle dendrologického posudku rozpoznat dva druhy dřeva – modřínové a dubové. Modřínové je mladší a pochází z období mezi roky 1290 až 1394. Dubové odborníci zařadili do let 260 až 416 našeho letopočtu.

Tagy:
objev relikvie Ježíš Kristus historie ostatky Milevsko Pravý kříž Petr Jan Vinš teolog
Letní víkend Česko nečeká. Sobotní teplé počasí vystřídá déšť a silné bouřky
Počasí

Letní víkend Česko nečeká. Sobotní teplé počasí vystřídá déšť a silné bouřky

  • Aktualizováno
  • Češi si v sobotu užijí poslední teplejší den. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) hlásí během dne polojasno a teploty kolem 25 °C, na některých místech pak vystoupají až na 28 °C. Ráno se mohou vyskytnou přeháňky a ojediněle i bouřky. V neděli bude však oblačnosti přibývat a teploty pod 20 °C se stanou standardem pro celé území. Na jihovýchodní polovině Česka pak hrozí silné bouřky a rozvodnění řek.

    Na Prostějovsku se srazily vlaky. Na místě jsou zranění, provoz je přerušen
    Nehody

    Na Prostějovsku se srazily vlaky. Na místě jsou zranění, provoz je přerušen

  • Aktualizováno
  • V Němčicích nad Hanou na Prostějovsku se v sobotu odpoledne srazila lokomotiva s osobním vlakem. Provoz na trati mezi Nezamyslicemi a Kojetínem je přerušen, vozy vykolejily. Dva lidé byli zraněni, jeden cestující v osobním vlaku a strojvedoucí v samotné lokomotivě, řekla policejní mluvčí Miluše Zajícová. Mluvčí Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje Lucie Mikisková upřesnila, že v obou případech šlo o lehká zranění.

    Je libo prohlídku lachtanů či vakcínu? V pražské zoo se můžete o víkendu nechat očkovat

    Lidé, kteří o víkendu navštíví pražskou zoologickou zahradu, se mohou nechat v areálu očkovat bez registrace. Praha připravila očkovací autobus, který stojí hned za vstupem do zahrady a podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) se vydá i na další místa v Praze, kde se předpokládá velká koncentrace lidí. Za sobotní dopoledne možnost využilo už několik desítek lidí.

    Pirátský kandidát na ministra sponzoroval radikální aktivisty. Byla to chyba, přiznává

    Kandidát Pirátů na ministra pro místní rozvoj a pražský radní pro bydlení a transparentnost Adam Zábranský finančně podporoval radikální ekologické hnutí Extinction Rebellion. Od loňského srpna do letošního června mu posílal pětistovku měsíčně jako příspěvek na činnost. Vyplývá to z jeho transparentního účtu. Zpětně vnímá jako chybu, že podporu neukončil dříve.

    Živě
    ON-LINE devátý den olympiády: Vondroušová bere stříbro, basketbalisté padli s USA

    Aktualizováno

    Jedinou výhru od senzačního zlata byla tenistka Markéta Vondroušová. Ve finále však nestačila na švýcarskou hráčku Belindu Bencicovou. I tak není třeba smutnit, česká výprava má sedmou medaili, třetí stříbrnou. Basketbalisté v závěrečném utkání skupiny hráli se silným výběrem USA, prohráli jednoznačně 84:119. Naději na postup do další fáze turnaje ztratili čeští plážoví volejbalisté.

    reklama

    Domácí zpravodajství

    Z Prahy do Ostravy po D1? Ještě dlouho ne. Dostavba posledního úseku se opět zpožďuje

    Nejstarší česká dálnice čeká dlouhé dekády na své dokončení. Přestože zbývá dostavět pouhých 10 kilometrů D1 kolem Přerova, řidiči se z Prahy do Ostravy po celé její délce jen tak nesvezou. Krajský úřad Olomouckého kraje totiž rozhodl, že stavební povolení pro některé malé objekty související s touto stavbou nemůže řešit přerovský magistrát, ale on sám. A to znamená další zdržení.

    Babiš mladší se Kalouskovi omluvil za otcovy urážky. Půjdou spolu na pivo

    Protože se bývalý poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09) omluvy od premiéra Andreje Babiše (ANO) nedomohl ani soudní cestou, rozhodl se vzít pokoru do svých rukou Babišův syn. Ten už někdejšímu ministrovi financí omluvu za „ožralu“, „zloděje zlodějského“ a další hanlivé výroky, které padly z úst jeho otce, napsal. Zároveň junior pozval Kalouska na pivo. Expředseda TOP 09 na nápad kývl.

    Další pokles počtu nakažených za pátek. Od pondělí se mění cestovatelská mapa

    V pátek v Česku laboratoře odhalily 140 potvrzených případů covidu, zhruba o 50 méně než před týdnem. Jedná se o nejmenší nárůst počtu nakažených v tomto týdnu. Snížil se tak i počet nově nakažených na 100 tisíc lidí za týden, a to na jedenáct. Od pondělí se pak pro Čechy změní cestovatelská mapa. Některé země se kvůli pandemii stanou rizikovějšími. Děti do 12 let pak od soboty po příjezdu do Česka nemusí do samoizolace.

    Prymula: Protilátky by měly být brány v potaz. V létě za mě stačí klasické roušky

    Vláda by měla brát v potaz hodnoty protilátek. Jejich vysoká hladina stačí k tomu, aby se lidé znovu nenakazili, důkazů je dostatek, myslí si exministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula. Stejně by ocenil, kdyby se v létě mohly vyměnit respirátory za klasické roušky, řekl v Hlavních zprávách na CNN Prima NEWS. Vláda kromě toho schválila placené volno pro očkované státní zaměstnance, podle opozičních politiků by se ale spíše měla zaměřit na fakt, že očkování u praktiků je pomalé.

    reklama