Není den, abych na Karla nemyslela. Gottová si na Facebooku vypsala srdce

Ivana Gottová zveřejnila rok po smrti manžela velmi otevřené, upřímné ale také emotivní vyjádření nejen k dokumentárnímu filmu Karel, ale také k tomu, kdy se dozvěděla, že její milovaný manžel prožívá poslední chvíle svého života. Jak oslovili režisérku Špátovou a jak se jako rodina smířili s kamerami v jejich životě. Prozradila také, za co si mnohdy vysloužila kritiku a co kvůli filmu hodně oplakala.

„Dnes je to rok! A není den, abych na Karla nemyslela…,“ začíná úvod ze srdce napsaného vyjádření na facebookové stránce Karla Gotta vdova po Mistrovi Ivana.

„Poté, co manželovi, a tím i celé naší rodině na konci roku 2017 znovu vstoupila do života vážná nemoc, si byl plně vědom toho, jak omezené množství času mu na tomto světě zbývá. Naučili jsme se společně radovat z každého dalšího dne, žít pouze a jenom přítomností," pokračuje Gottová.

Do této přítomnosti podle Ivaniných slov přizvali také minulost. Karel Gott se totiž rozhodl, že chce, aby zde po něm zůstalo něco víc než písně. Dárek pro jeho věrné fanoušky. Obraz jeho životní cesty. Kniha, ale také film.

Mistr v těžkých dobách začal ještě intenzivněji pracovat na své autobiografii a při tom Ivance vyprávěl o celém jeho životě nabitém prací a uměním. Karlovi hodně záleželo na jeho filmovém dokumentu a chtěl, aby byl pravdivý a nejen o práci. Fanouškům chtěl nechat nahlédnout i do soukromí a rodinných vztahů.

„Naproti tomu já jsem si vždycky své soukromí úzkostlivě chránila a vysloužila si za to mnohdy kritiku,“ přiznala Ivana. S režisérkou Olgou Špátovou ale už podruhé udělala výjimku. „Byla vstřícná a pokorná,“ napsala o režisérce, kterou si nechala vstoupit do života.

Ivana poodhalila i průběh natáčecího roku, kdy Olga pracovala velmi nenápadně a tiše, v doprovodu nejužšího štábu – většinou jen ona a zvukař. Kameru tedy rodina nechala nahlédnout do jejich absolutního soukromí.

„Během natáčení Karlovi často nebylo dobře, ale snažil se vyjít režisérce maximálně vstříc ve všech jejích nápadech,“ přiznala vdova po Gottovi. Mistr se zapřel a točilo se do poslední chvíle, co jen byl schopen. „O to víc mi trhalo srdce, když se mnohé záběry nakonec v dokumentu nepoužily,“ přiznala Ivana.

„Stálo ho to mnoho úsilí a přemáhání, ale moc chtěl, aby ve filmu bylo vše, co měl na srdci. Vystříhané scény jsem upřímně oplakala, ale nedalo se nic dělat. Natáčecích dnů bylo mnoho a všechno se do stopáže nemělo šanci vejít,“ pokračuje v emotivním vyjádření.

Olga i její manžel, kameraman Jan Malíř, se za ten natáčecí rok stali téměř součástí Gottovy rodiny. Byli svědky i řady emočně vypjatých situací. „Na nic jsme si nehráli, nic jsme nepředstírali, jen žili svůj život den za dnem. Kameru jsme často vůbec nevnímali,“ přiznala Gottová.

Dále se svěřila, že nelituje, že si Olgu pustili tak blízko k tělu a odhalili jejich niterné pocity veřejnosti. Její tajné přání také je, že i diváci jejich otevřenost a upřímnost ocení.

„Karel přistupoval k natáčení s naprostým klidem a nechal se točit i v situacích, se kterými by deset let zpátky jen těžko souhlasil,“ přiznala Gottová, což napovídá tomu, že před kamerou opravdu nic neskrývali a nechali si fanoušky skrze dokument vstoupit do soukromí.

Ještě v průběhu září, několik týdnů před smrtí, vybíral Gott společně se Špátovou hudbu do filmu. Tvořivost a touha vše dotáhnout do zdárného konce ho podle Ivany držely nad vodou.

Podle Gottové by tento životní dokument mohl také motivovat či inspirovat mnohé začínající mladé umělce, kteří by si mohli osvojit jak Karlovu úctu k publiku a řemeslu, tak i jeho radost z oboru, který si vybral a měl nesmírně rád.

„Film vypráví pravdivý a upřímný příběh o mimořádně úspěšném, milovaném, slavném, a přitom skromném, hodném a slušném člověku, jehož já byla tou vyvolenou a šťastnou ženou. Za to zůstanu až do konce svých dnů hluboce vděčná,“ napsala na závěr a celé vyjádření zakončila podpisem „Vaše Ivana“.

Dnes je to rok! A není den, abych na Karla nemyslela… Poté, co manželovi, a tím i celé naší rodině, na konci roku 2017...

Posted by Karel Gott on Thursday, October 1, 2020

Tagy: