Zdravotníci z KARIM Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) od začátku pandemie pečovali o více než 2 000 covidových pacientů. Zdroj: Getty Images
Zdravotníci z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) od začátku koronavirové pandemie pečovali o více než 2 000 covidových pacientů. Za tu dobu podstatně změnili strategii, aby boj proti nemoci zefektivnili. Personál například kvůli hrozbě přenosu nebezpečných bakterií přestal nosit ochranné obleky. Téměř stovku nemocných v nejvážnějším stavu na mimotělním oběhu (ECMO) si pražští zdravotníci dovezli z jiných nemocnic. Nyní ostatním zařízením radí, jak o ně co nejlépe pečovat.
„V průběhu epidemie jsme si na naše oddělení začali přivážet pacienty s velmi odolnými bakteriemi, se kterými jsme se u nás dříve nepotkávali,“ řekl přednosta kliniky Jan Bláha s tím, že se tehdy zvýšila úmrtnost na oddělení o šest až osm procent.
„Ve chvíli, kdy se náš personál naočkoval a promořil, přestali jsme ochranné obleky nosit a mortalita se zase snížila,“ dodal. Téměř rok už se na klinice používají jen respirátory a rukavice. U pacienta, který dýchá díky přístrojům a má zavedenou trubici, je podle vedoucího lékaře kliniky Martina Balíka riziko šíření viru nižší než u těch, kteří dýchají sami.
Lékaři KARIM ale upozorňují na to, že podobná opatření není možné zavést ve všech nemocnicích. Na jejich oddělení vychází zhruba jedna sestra na jednoho pacienta ve velmi vážném průběhu. Tam, kde v noci jedna sestra obslouží třeba 15 pacientů, pomůcky používat musí.
Pražská nemocnice neomezuje návštěvy ani u pacientů s nejvážnějšími průběhy, naopak jejich blízkým volá, aby přišli. Lidé napojení na ECMO mají asi 60procentní šanci na uzdravení. „Návštěva jejich blízkých jednoznačně pomáhá léčbě,“ řekl Bláha. Ani návštěvy se neoblékají do ochranných overalů. Dostanou pouze respirátor, rukavice a speciální kabát.
Ve VFN se od začátku pandemie koncentrovali pacienti s nejtěžší formou covidu, poprvé tady také podali lék remdesivir. Od roku 2020 eviduje klinika téměř 300 těžkých případů syndromů akutní dechové tísně, z toho 115 bylo připojeno na ECMO. Do nemocnice převáží i pacienty v těžkém průběhu z jiných nemocnic v Čechách i na Moravě.
Nemocnice nadále vylepšuje léčebné postupy, pacientům například upravuje léčbu podle nálože viru. „Když je nálož nízká, nemá cenu podávat virostatika, která zabraňují množení viru v těle,“ uvedl Balík. Podle něj nemusí být pravda, že po sedmi dnech od PCR testů pacient virus v těle už nemá. Polovina jich podle něj má virus v těle i za deset dní.
