Neočkovaní lidé by mohli platit vyšší zdravotní pojištění, míní biochemik Konvalinka

Česká republika nadále vymýšlí způsoby, jak občany přesvědčit, aby se nechali očkovat proti koronaviru. I přes tuto snahu hodně lidí vakcínu odmítá, ať už ze strachu, nebo z přesvědčení, že ji nepotřebují. Biochemik Jan Konvalinka však varuje, že by do budoucna mohli zaplnit nemocnice a tisíce z nich by mohly zemřít. Stát pak bude řešit etické, zčásti právní, ale především morální otázky.

Vláda postupně zpřístupňovala systém pro registrace na očkování proti koronaviru. Režim byl jasný – jít od nejstarších či nejrizikovějších k těm nejmladším. V pořadu Osobnost na webu Rozhlas Plus však Konvalinka uvedl, že nastal problém v organizaci. „Mysleli jsme si, že se starší 60 let nechtějí očkovat. Zdá se, že to tak není. Dostávám mnoho zpráv od lidí, kterým se nepodařilo zaregistrovat, a když ano, čekají na očkování u svého praktického lékaře,“ podoktl.

Systém pro registraci se přitom spustil již na konci ledna. „Čekací lhůty jsou až nepochopitelně dlouhé. A to v situaci, kdy zase jinde slyším od očkovacích center, že mají přebytek vakcín. To je hrozně špatně a svědčí to o chybě v organizaci,“ pokračoval biochemik, který míní, že nejdůležitější je doočkovat několik set tisíc lidí ve věkové kategorii nad 60 let.

Očkovat se odmítá zhruba 30 procent lidí

Registrace a dlouhé čekací lhůty sice představují problém, ten nejzávažnější však Konvalinka vidí v neočkovaných. Ve vysílání přemítal, co se stane poté, co se naočkují všichni, kteří o to měli zájem. „Nastane otázka, co dělat s tím zbytkem. Zatím je to zhruba 30 procent lidí. A pokud rozvolníme, takřka s jistotou to povede k tomu, že budeme mít tisíce a možná desetitisíce vážně nemocných a možná až tisíce obětí,“ uvedl Konvalinka.

Doplnil, že „nechce strašit, ale matematika je neúprosná“ a podobné zkušenosti již Česká republika má. „Teď je tady otázka. Etická, možná zčásti právní, ale určitě morální – jestli kvůli lidem, kteří se vědomě a svobodně rozhodli, že se nenechají naočkovat, celou zemi zastavíme, protože se nám budou plnit nemocnice a budou umírat lidé,“ pokračoval.

Podle prorektora Univerzity Karlovy pro vědu a výzkum musí lékaři poskytovat péči „hlupákům, ignorantům i lidem, kteří jsou nezodpovědní“. Otázkou ale podle něj je, zda za rozhodnutí odpůrců mají platit ostatní. Mají se naočkovaní Češi kvůli této skupině omezovat? Konvalinka představil jednu z možných myšlenek: „Jednou z nich je, aby neočkovaní platili vyšší zdravotní pojištění. Protože bezpochyby jejich rozhodnutí povede k větším výdajům na lékařskou péči.“

A co mutace?

Svět nejvíce sužují obavy z mutací, především z indické delty. V Česku se pak nově řeší i peruánská lambda. „Delta je nebezpečná i mnohem infekčnější. Ale i u ní platí, že plné očkování velmi dobře chrání před vážným průběhem choroby,“ vyzdvihl Konvalinka. Podle něj všechny dostupné vakcíny, tedy od AstraZenecy, Pfizeru, Moderny a Johnson & Johnson, chrání lidi dostatečně.

„Spolehlivě chrání před velmi vážným průběhem onemocnění a proti hospitalizaci, do jisté míry i proti infekci. I když tam je to už slabší,“ přiznal Konvalinka. Při otázce na mutaci lambda uvedl, že chybí dostatečná data. „Je slušná šance, že se bude chovat podobně jako delta. Zatím ale nemáme přímé srovnání delta versus lambda. Trochu se však bojím o řeckou abecedu. Za chviličku nám dojdou písmenka,“ dodal s nadsázkou biochemik.