Změny v konsolidačním balíčku
Konsolidační balíček plný úspor dostanou ke schválení ministři vlády Petra Fialy (ODS). Koalice se totiž ve středu dohodne na konečné podobě, jak budou opatření v oblasti daní nebo škrtů vypadat. Pokud se úprava schválí v současném znění, nejvíce dopadne na rodiny s dětmi. Ty mohou totiž při rušení daňových slev přijít až o desetitisíce korun.
Konsolidační balíček vyvolává veřejnou debatu prakticky od svého zveřejnění. Zároveň je pod velkou palbou kritiky od opozice i odborů, kterým se změny nelíbí. Úspory se totiž dotýkají jak zaměstnaneckých benefitů, tak daňových slev nebo zdanění neřestí.
ČTĚTE TAKÉ: Pomáháte Putinově propagandě, vytýká opozičník z vězení Pavlovi. Výrok o sledování Rusů nechápe
Podle poradenské společnosti BDO bude ale největší dopad znát u rodin s dětmi. Na nich se totiž podepíše zrušení slevy na manžela či manželku ve výši 24 840 korun. Nyní toto zvýhodnění může uplatnit kdokoliv, kdo žije s manželkou či manželem, který nemá vlastní příjmy za zdaňovací období přesahující 68 tisíc korun. Novinkou je, že slevu bude možné využít ve chvíli, kdy je v domácnosti poplatníky vyživované dítě mladší tří let.
Zavedení úsporného balíčku se lidem prodraží. Nejvíce zasaženi budou živnostníci
Skoro 20 tisíc korun ročně. Tolik bude stát modelovou čtyřčlennou rodinu zavedení vládního konsolidačního balíčku. Vyplývá to z analýzy Institutu moderní politiky iSTAR. Nejvíce zasaženi budou živnostníci. Naopak na nízkopříjmové domácnosti by měly změny dopadnout nejméně.
K tomu se může přidat i další změna u daňových slev. Ta by se týkala položky za dítě umístěné v předškolním zařízení. Tato sleva je spíše známá pod pojmem školkovné. Současné znění umožňuje uplatnit slevu za dítě ve výši až 17 300 korun. Vláda ale navrhuje tuto možnost zrušit.
Rodiny s dětmi staršími tří let tak budou na těchto změnách velmi tratit. Například zaměstnanec s měsíčním příjmem 40 tisíc korun hrubého přijde při změně a zrušení těchto výjimek o 44 tisíc korun ročně. Pokud by pracovník vydělával 140 tisíc korun za měsíc, tak přijde za rok o 70 500 korun.
Zaměstnanci jsou ale ohrožení i z hlediska firemních benefitů. Dosud totiž mohly podniky svým pracovníkům nabízet daňově osvobozený příspěvek na kulturní či sportovní vyžití. Kromě toho nově mohly zaměstnanci i přispívat na nemocenské pojištění ve výši 0,6 procenta vyměřovacího základu. Pojistné odvody se mají zvyšovat i u osob samostatně výdělečně činných. Ze současných 25 % průměrné hrubé mzdy by se částka navýšila až na 40 % průměrné mzdy. Letos zaplatí OSVČ měsíční pojištění ve výši 2 994 korun. Při zvýšení na 40 % by suma dělala 4 710 korun.
Další ohroženou skupinou jsou studenti, kterým může být zrušena sleva na dani ve výši 4 020 korun. Tuto výjimku uplatnili mladí lidé při přípravě na budoucí povolání do 26 let.
Hádka o zdanění vína?
Ministři během projednávání konsolidačního balíčku s návrhem také vyjadřovali svou nespokojenost. Hlasitě se ozval například resort ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), podle kterého nelze více ušetřit.
Veřejně svou nelibost s úsporami nese i ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová (TOP 09), které by se měl osekat rozpočet. Politička reaguje tím, že by se znovu měla otevřít debata nad zdaněním tichého vína. Na tento druh alkoholu platí výjimka a vláda se do zdanění nechce pustit kvůli možným sporům uvnitř koalice a také pro nesouhlas zemědělců.
Více na téma sporu o zdanění tichého vína se můžete dozvědět v reportáži:
„Pokud společnost a my politici budeme říkat, že nemůžeme zdanit alkohol, jehož negativní dopady jsou prokazatelné, a zároveň nebudeme investovat do vědy, výzkumu, tedy do něčeho, co může ovlivnit naši budoucnost, tak je to špatně. Podle doporučení NERV by zdanění tichého vína přineslo do rozpočtu až pět miliard korun. Peníze by pomohly zachovat výzkum například v oblasti termojaderné fúze, lékařských věd nebo chemie,“ uvedla Langšádlová.
