Druh pradávného krokodýla nově objeveného ve středovýchodní Austrálii přichystal vědcům překvapení. V žaludku 2,5metrového plaza z období křídy totiž nalezli napůl strávené pozůstatky dinosauřího mláděte, napsal zpravodajský web CNN.
Jde o první důkaz, že se dinosauři na území dnešní Austrálie před miliony let mohli stát kořistí krokodýlů, uvedlo v prohlášení Australské muzeum éry dinosaurů.
Zkamenělé kosti jedince patřícího k druhu Confractosuchus sauroktonos se původně dochovaly uložené v hornině zvané prachovec, byly ale částečně rozdrceny. Poškození uvnitř fosilie odhalilo několik malých kostí drobného zvířete.
Vědci následně za pomocí rentgenového záření a výpočetní tomografie (CT) kosti identifikovali a při deset měsíců dlouhém procesu připravili jejich 3D rekonstrukci. Ze sladkovodního krokodýla se zachovalo okolo 35 procent a výzkumníkům se podařilo rekonstruovat téměř celou jeho lebku. Mladého dinosaura uvnitř krokodýlího žaludku se nepodařilo přesně klasifikovat. Šlo však o mládě vážící téměř 1,7 kilogramu, které patřilo k druhově rozmanité skupině ornitopodů, většinově býložravých dinosaurů.
Důležitý objev posledního pokrmu
Krokodýl svou poslední večeři zabil nebo ji našel krátce potom, co uhynula. Podobné objevy jsou „neuvěřitelně vzácné, po celém světě je známá jen hrstka příkladů, ve kterých se dinosauři stali kořistí“, uvedlo muzeum v tiskové zprávě.
„I když se confractosuchus běžně nespecializoval na dinosaury, neignoroval by tak jednoduchou kořist, jakou byl mladý ornitopod, jehož pozůstatky se našly v jeho žaludku,“ uvedl Matt White, vedoucí studie zveřejněné v odborném časopise Gondwana Research.
„Vzhledem k nedostatku srovnatelných exemplářů bude tento prehistorický krokodýl a jeho poslední pokrm dál poskytovat vodítka ohledně vztahů a chování zvířat, která v Austrálii žila před miliony let,“ dodal White.
Confractosuchus sauroktonos je druhým pojmenovaným krokodýlem z geologického útvaru známého jako souvrství Winton, které leží v australském státě Queensland. Skalní podloží dalo světu v posledních letech několik vědeckých objevů včetně 96 milionů let starého pterosaura.